18°C
Čech se přeoperoval na ženu jako hvězda Mostu. Může dřív do penze? Změny pohlaví řeší úřady
Česko žije úspěšným seriálem ČT Most!, kde herečka Erika Stárková ztvárnila automechanika Pavla z Mostu, který všechny šokoval, když se nechal přeoperovat na Dášu. Realita je přitom taková, že stále více Čechů skutečně podstupuje operativní a úřední změnu pohlaví. To přináší i řadu administrativních povinností, například úpravu jména nebo rodného čísla. A může to ovlivnit i to, v kolika letech člověk půjde do důchodu, nebo kolik roků musí pracovat, aby měl na penzi vůbec nárok. Pro úředníky sociální správy řešení podobných případů občas představuje pořádný oříšek.
Eva Nešverová, která se řadu let zabývá výpočty důchodů a poradenstvím kolem nich, se nedávno setkala s případem muže, který podstoupil operativní změnu pohlaví. Zajímalo ho, jak se v takových případech mění věk odchodu do penze. „Ukázalo se, že se narodil až po roce 1971, a to už ženy i muži mají odcházet do důchodu ve stejném věku,“ uvedla expertka.
Češi narození před rokem 1971 ovšem budou muset tuto situaci řešit. A podle stávajících pravidel si ti, kteří se změnili v ženu, mírně „polepší“. Záleží totiž na tom, kolik vychovali dětí. Například ženy narozené v 50. letech, které vychovaly dvě děti, mají nárok na důchod o více než tři roky dříve než muži.
Platí, co je v občance
„Pro důchodový věk platí, že se stanoví s ohledem na pohlaví uvedené v platném průkazu totožnosti. V praxi to tedy znamená, že pokud je žadatelem o důchod žena, která sice bývala dříve mužem, bude se na ni pro potřeby stanovení důchodového věku pohlížet jako na ženu,“ popsala Renata Provazníková z tiskového oddělení České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tedy muž, pokud dříve vychovával děti, a nyní je ženou, bude mít nárok na dřívější důchod.
Musí být ale zároveň splněny i další podmínky. Kromě povinného počtu odpracovaných let nebo evidovaných dob pojištění to musí být také péče o dítě před dosažením zletilosti, a to alespoň po dobu 10 let.
Muž si „pohorší“, i když porodil děti
Naopak muž, který dříve býval ženou, půjde do důchodu podle pravidel pro muže, tedy později. A to přesto, že dříve jako žena porodil či vychoval několik dětí. „Pokud jde ale o zohlednění doby péče o dítě do čtyř let věku, ta je náhradní dobou pojištění, a počítá se do doby důchodového pojištění,“ vysvětlila Provazníková. Dodala, že péči do čtyř let si do pojištění může započítat jen jeden z rodičů, a to ten, kdo reálně pečoval více.
V Česku změnou pohlaví kvůli poruše pohlavní identity už prošly nebo procházejí stovky lidí. Například v roce 2017 podle ministerstva zdravotnictví podstoupilo zákrok 119 lidí. Ještě před šesti lety to byla zhruba polovina.
Úředníci ČSSZ se tak v posledních letech setkávají i s žádostmi o úpravy osobních údajů v registru v souvislosti s těmito změnami. Osoba, která pohlaví změní, má totiž nové jméno i rodné číslo, takže musí být zajištěno, aby u ní byly správě evidovány doby pojištění.
Dnes všichni v 65 letech
Dříve bylo stanoveno, že čím více dětí žena měla, tím dříve do důchodu mohla odejít. Platilo to ale pro osoby narozené do roku 1971, postupně pak došlo ke sjednocování. Pro Čechy narozené po tomto roce platí, že důchodového věku dosáhnou všichni shodně v 65 letech. Aby lidé měli nárok na starobní důchod, musí mít momentálně „odpracováno“ či evidováno pojištění 35 let.
Kompletní tabulka pro stanovení důchodového věku je zveřejněna na webu ministerstva práce a sociálních věcí.
Témata:
Související
