Brutální ochlazení na Silvestra o 30°C: Za „totáče“ zmrzla i auta, televize šla jen večer

Autor: ČTK - 
31. prosince 2018
10:30

Náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia paralyzoval na přelomu let 1978 a 1979 velkou část Československa. O Vánocích bylo kolem nuly a před koncem roku se teploty šplhaly přes deset stupňů, v noci ze Silvestra na Nový rok se přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu. Ranní teploty na 1. ledna 1979 se propadly až k 15 stupňům pod nulou. Zamrzlo uhlí u elektráren, výhybky i auta a s následky mrazu se Československo potýkalo téměř měsíc.

Nebývale studené počasí, které způsobil příliv mrazivého arktického vzduchu, již o několik dní dříve ochromilo severní části východního i západního Německa. Celá situace se pak v Československu vlastně jen opakovala. Nejprve přišla povánoční obleva a téměř jarní počasí provázené deštěm, které rázně ukončil úder mrazivého severského vzduchu. Pamětníci vzpomínají, že pokud odešli na silvestrovský večírek jen v lehké bundě, druhý den po probuzení riskovali zápal plic.

Obrovské problémy způsobil náhlý nástup mrazů v energetice i dopravě. Uhlí uskladněné pod širým nebem u elektráren, které v předchozích dnech promoklo, zmrzlo v nerozbitnou hmotu - a nové nebylo kde vzít. Podobně na tom bylo také uhlí zmrzlé přímo ve vagónech. Na železnici navíc zamrzly výhybky, praskaly koleje a potíže měly i samotné povrchové hnědouhelné doly. Mráz v nich zastavil těžební stroje, vlivem mrazu se znovu a znovu trhaly pásové dopravníky.

Potíže se ovšem nevyhnuly ani silniční dopravě, kterou komplikovaly nejen přívaly sněhu. Automobily, které ještě na Silvestra stály v kalužích, měly náhle kola pohřbená v ledu. Rychlý pokles teploty o 25 a 30 stupňů často odnesly akumulátory, takže je nešlo nastartovat, ve vznětových vozech zamrzla nafta. Největší potíže ale byly pojené s uhlím, na kterém v té době prakticky zcela závisela dodávka elektrické energie, jaderné elektrárny se tehdy teprve stavěly.

Omezily se provozy i televize

Vláda proto rozhodla o razantních úsporách elektřiny. Energeticky náročné provozy jako hutě najely na omezený provoz, podniky začínaly pracovat v osm ráno místo v šest, aby se ušetřilo za svícení, zaváděly se noční směny. Ze dvou televizních programů vysílal jen jeden, nejdřív až od sedmi večer a později od půl deváté. Důvod přitom byl spíš na straně diváků než u studií a vysílačů, spotřeba všech přijímačů se totiž tehdy rovnala výkonu jedné menší elektrárny.

Šetřilo se i občasným vypínáním proudu, někde se snížila intenzita veřejného osvětlení, zavřela divadla nebo muzea. Problémy ale nebyly jen s dodávkou elektřiny, uhlí totiž zamrzlo i v teplárnách a řadu dálkově vytápěných sídlišť tak postihly výpadky topení. Když se ukázalo, jak moc je energetická krize závažná, sáhla vláda také k vyhlášení mimořádných prázdnin pro školáky. Nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden. Daní za to ale bylo zrušení jarních prázdnin.

Video V kotelnách nás za komunistů pracovalo víc, vzpomíná exministr Jan Ruml - Jaroslav Šimáček, Petr Soukup

Během ledna se - také díky zlepšení počasí - podařilo ledovou kalamitu překonat, a to i za použití netradičních prostředků. Kry na Labi například rozrážel říční ledoborec Anhalt zapůjčený z východního Německa, pro zásobování důležité elektrárny ve Chvaleticích na východě Čech uhlím zase fungoval v nepřetržitém provozu řetěz zhruba stovky nákladních automobilů s přívěsy, které jen o pár týdnů dříve skončily s převážením řepy do východočeských cukrovarů.

Odborníci prudkou změnu počasí, spojenou s poklesem teplot během několika hodin až o 30 stupňů Celsia, označují za nejdramatičtější ochlazení, které ve 20. století střední Evropu postihlo. Podobná, ovšem už ne tak extrémní situace nastala o šest let později. Tehdy opět přišel od severu arktický vzduch, ochlazení ovšem bylo pomalejší, na druhou stranu ovšem během zhruba týdenních mrazů klesly teploty vzduchu na 20 až 30 stupňů pod nulou.

zlymikes ( 2. ledna 2019 12:23 )

už jsem si u tohoto plátku zvykl, že pisálkové do všeho cpou "za totáče" i když vysvětlení toho nenajdou ani ve své duté hlavě. Snad kavárna nebo žumpa z Práglu by mi to mohla vysvětlit

151515 ( 1. ledna 2019 10:46 )

Na horách žiji skoro 70 let a takto náhlé ochlazení jsme tu zažili několikrát. Ve článku zmíněný rozdíl teplot na Silvestra 1978 však byl opravdu brutální. Autům se při roztahování netočila kola, některá auta opravdu zamrzla do kaluže a problém byl i s tím lehkým oblečením při návratu z oslav. Nepamatuji se však, že bychom z toho byli nějak výrazně šokováni. To jsem pouze z názvu tohoto jinak pravdivého článku. Nechápu smysl natlačení slova "totáč" do názvu. Jinak všem šťastný a veselý

vaber ( 1. ledna 2019 10:12 )

od té doby přišlo brutální oteplení a nikdo se toho nebojí , zatím

snehulak ( 1. ledna 2019 09:35 )

Jo, to byly za komančů časy. To dnes už nemáme. Dnes nám k dopravní kalamitě v Praze stačí 5cm sněhu a + 3 stupně Celsia. Já to pamatuji, rozmrazoval jsem ve vaně ségru, která málem nedošla z diskošky (ve svetříku a minisukni) ve 3 ráno. A naši od známých dorazili až na Nový rok večer, protože jim zamrzlo kompletně Embéčko.

Propisovacka ( 31. prosince 2018 21:10 )

Taky pamatuji. Urcite me tu nekdo zpochybni, ci slovne napadne. Zajimave to bylo. Od te doby takovy zlom pocasi myslim nenastal. Mame el.vedeni tesne u oken a ty draty priserne a hrozive hucely.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud