Před 70 lety se ze Zlína stal Gottwaldov: První „dělnický prezident“ tam nikdy nepřijel

Iniciativa přišla podle tehdejších novin údajně od dělníků z jedné dílny Baťových závodů v polovině listopadu 1948. „Z rozhodnutí lidu“ se nápadu hned chopil tehdejší generální ředitel Ivan Holý.

„Byl to nejaktivnější organizátor kampaně za přejmenování. Připomenul Josifa Vissarionoviče Stalina a slávu Stalingradu. Gottwaldov se měl stát po prvním dělnickém prezidentovi symbolem socialismu,“ popsal historik Zdeněk Pokluda (72).

Před 70 lety zvolili tyrana Gottwalda prezidentem. „Kroutit krky“ se učil v Moskvě

Místní komunisté ale potřebovali mít pro úřady „něco“ v ruce, a proto podnikli hurá akce. Oběžník nařizoval okolním obcím, aby urychleně, do 19. listopadu, uskutečnily podpisové akce.

„Občané tak měli projevit vůli, aby město neslo název Gottwaldov. Na podpisy bylo pouhých 24 hodin! Tak se spěchalo,“ podotkl Pokluda.

Nestál o to

Zlínští straníci zároveň pendlovali mezi městem a Prahou, kde přesvědčovali patřičné úředníky. „Ti tomu ale nebyli vůbec nakloněni. Údajně ani sám Gottwald,“ přiblížil Pokluda. Partajníci byli však vytrvalí a svého i kvůli podpisům lidí dosáhli.

Již 23. listopadu se oficiálně při zasedání ve Velkém kině dohodli na přejmenování. „Plenární zasedání zlínského místního národního výboru (MNV) návrh na změnu pak 25. listopadu schválilo,“ konstatoval Pokluda.

Začátek Svitu

Ministerstvo vnitra 29. prosince 1948 vyhláškou stanovilo nový úřední název s účinností od 1. ledna 1949. „Již předtím na Štědrý den 1948 došlo ke změně v obuvnické továrně. Bylo jí odňato Baťovo jméno. Od té doby to byl národní podnik Svit,“ podotkl historik.

Zlín se stal zase Zlínem až 1. ledna 1990.

16. prosince 1989: Ještě do Gottwaldova přijel Tomáš Baťa ml. (1914 až 2008). Lidé ho vítali upravenými cedulemi. | ČTK

Pompézní oslavy

V Gottwaldově se hned první týden v lednu konaly pompézní oslavy. Přijel tam předseda vlády Antonín Zápotocký (1884 až 1957), ministr školství Zdeněk Nejedlý (1878 až 1962) a další potentáti. Promluvili na velkém shromáždění k zahájení 1. pětiletky. Byl položen i základní kámen k obří soše Klementa Gottwalda (1896 až 1953).

Víte, že...

Gottwald byl ve Zlíně v roce 1945 jako náměstek předsedy vlády. Po přejmenování město již ale nenavštívil.

První byl britský komunista?

Podle novináře Bohumila Kartouska sehrál údajně roli v přejmenování Zlína britský komunista Harry Pollitt. V článku v Moravskoslezském týdnu z roku 1969 Kartousek popisuje, že Pollitt navštívil Zlín v roce 1947. Místním soudruhům údajně řekl, že Zlín je moderní průmyslové město a zasloužilo by si přejmenovat po nějakém komunistickém vůdci. Když tehdejší noviny tvrdily, že s nápadem přišli dělníci z Baťových závodů, lhaly? Potřebovali soudruzi, aby návrh vzešel od dělníků?

Vila rudé šlechty na prodej! Za 70 milionů. Těchto »zdí« se zmocnili Gottwaldova dcera a zeť Čepička

Proč Praha nechtěla?

Proč se zpočátku nesetkal požadavek zlínských komunistů u vedení strany v Praze s příznivou reakcí? Soudruzi zvažovali pojmenovat po svém vůdci Vyškov. Gottwald se totiž narodil v nedalekých Dědicích. Dodnes se vedou dohady, proč se tak nakonec nestalo. Údajně tam neprožil pěkné dětství a nechtěl to připustit.