Šarlatánům navrhují pokuty až milion korun. Léčitel si stěžuje na „šikanu“
Léčitelům, kteří svou praxi neohlásí krajskému úřadu, bude podle návrhu zákona hrozit pokuta 100 000 korun, při opakovaném přestupku až milion korun a deset let zákazu činnosti. Zákon, který nyní odeslalo ministerstvo zdravotnictví do připomínkového řízení, počítá také s odpovědností za způsobenou škodu a povinným vedením dokumentace.
S regulací léčitelství ministerstvo přišlo poté, co Česká televize (ČT) odvysílala dokument o pražském centru alternativní medicíny Aktip. Na časovou souvislost upozorňují i někteří jeho kritici. Na nebezpečí ze strany šarlatánů upozorňoval i deník Blesk.
V Česku jsou podle návrhu stovky až tisíce léčitelů. „Trvá neuspokojivý stav, kdy orgány veřejné moci, ani pacienti nemají žádný přehled o těchto poskytovatelích, o metodách, které nabízejí,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona.
Léčitel musí mít od klienta informovaný souhlas, musí ho informovat o cenách péče a vést dokumentaci. „Poskytovatel vede záznamy o poskytnutých léčitelských službách, z nichž musí být zřejmé zjištěné údaje o zdravotním stavu klienta a o poskytovatelově činnosti,“ píše se v dokumentu. Záznamy musí uchovávat pět let. To kritikům vadí, podle nich to odporuje pravidlům GDPR, tedy zacházejí s osobními údaji.
Až zákon vejde v platnost, bude léčitel muset také nahradit škodu, kterou způsobí neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou. Kontrolovat a pokutovat ho bude krajský úřad, ke kterému se léčitelé musí ohlásit.
Léčitele najdeme v novém registru
Nová legislativa zavádí Národní registr léčitelů, který bude spravovat ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Seznam bude veřejně dostupný na webu ministerstva zdravotnictví. Poskytovatelé registrovaných zdravotních služeb mohou používat i metody léčitelství.
V současné době nefunguje v Česku žádná organizace zastřešující celou oblast léčitelství. Jednotlivé svazy sdružují osoby zabývající se jednotlivými oblastmi alternativní medicíny.
Zákon mezi ně počítá homeopatii, tradiční čínskou a indickou medicínu (ajurvédu), reiki, biotroniku, psychotroniku, bylinkářství, lidové léčitelství a další metody. Naopak cvičení, masáže, výživové poradenství, meditaci či jiné duchovní služby léčitelskými službami nejsou.
Biotronik: „Šikana kvůli jednomu pořadu“
Podle biotronika Tomáše Pfeiffera z profesní komory Sanátor nelze jistou míru regulace odmítnout, návrh by měl ale vznikat v komunikaci s těmi, koho se bude týkat. Odborná veřejnost podle něj ale nemá o alternativní medicínu zájem. „Současné nastavení odborné zdravotnické veřejnosti je takové, že každý léčitel je podvodník. Jde nám o to, aby se poměry narovnaly,“ řekl Pfeiffer.
Podle Václava Hrabáka ze Společenství českých homeopatů ministerstvo nepředkládá žádná data o tom, že je regulace třeba. Návrh je podle něj šikanou. „Spíše lze nabýt dojmu, že se celý zákon připravuje kvůli odvysílání jednoho nekorektního televizního pořadu,“ uvedl v tiskovém prohlášení. Dokument Obchod se zdravím, který ukazoval praktiky centra alternativní medicíny Aktip natočené i skrytou kamerou, odvysílala ČT letos v květnu.
Na fakta a mýty kolem šarlatánů se zaměřovaly i Blesk Zprávy. „Cílem je, aby léčitelé a poskytovatelé souvisejících podpůrných a doplňkových služeb měli za svou činnost odpovědnost a pacient byl tak maximálně chráněn. Zákon vzniká proto, abychom prostředí poskytovatelů různých nemedicínských metod zaměřených na lidské zdraví kultivovali a dali této oblasti bližší pravidla, “ řekla v květnu mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová pro Blesk Zprávy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vidí v alternativní medicíně doplněk ke klasické medicíně, který v méně rozvinutých zemích hraje klíčovou roli. Státy by ji podle WHO měly integrovat do svých zdravotnických systémů za předpokladu, že budou schopny zajistit kontrolu bezpečnosti, účinnosti a kvality včetně regulace reklamy a kontroly vzdělávání. Podle WHO používá alternativní medicínu přes 100 milionů z přibližně 740 milionů Evropanů.
Zajimalo by mne pojisteni pro lecitele na odpovednost za skodu. Vsude se pise, ze maji byt registrovani a zodpovedni, tak by meli byt i pojisteni. Na zapad od nas takove pojisteni mozne je. Necetla jsem, ze by byli lecitele nejak statne registrovani, jen u svych profesnich komor, a i tam je clenstvi sice zadouci, ale dobrovolne. Urcita kontrola a regulace sice potrebna je, ale smutne je to, ze tenhle hon na lecitele nastal po poradu o Aktipe, kterou ale vedla vystudovana profesionalka - lekarka. Takze kdo je pak vice nebezpecny?