Psi rozpoznají rakovinu dřív než přístroj, říká český vědec. Přehnané, diví se onkologové

Endy je mohutný černý pes a Josef radí lidem, aby ho nehladili. Vypadá sice mírumilovně, ale kdysi byl trénovaný na obranu. Asi před dvěma lety se ale vše změnilo, když Josefa navštívil molekulární biolog Spiros Tavandzis a epidemioložka Petra Matulová a nabídli mu zapojit se do projektu s cílem ověřit schopnosti psů detekovat nádorová onemocnění v nejranějších fázích, které nelze zjistit žádnou běžnou diagnostickou metodou.

Záměr stojí na celé řadě odborných zahraničních studií, které se tomuto tématu už delší dobu věnují. „Slyšel jsem o využití psů k diagnostickým účelům asi v roce 2008. Dlouho mi to vrtalo hlavou, až jsem se rozhodl v roce 2012 oslovit jednu zkušenou kynoložku, která byla ochotná provést výcvik a následně také zapisovat výsledky z domácího cvičení. Z důvodu onemocnění psa však byly práce asi po roce přerušeny a znovu zahájeny v roce 2016,“ říká Spiros Tavandzis, předseda spolku České centrum signálních zvířat a výzkumný pracovník.

Psi totiž dokázali diagnostikovat rakovinu u svých pánů, což potvrzují i lékaři. Dva zakladatelé ojedinělého projektu v Česku chtějí tuto metodu posunout ještě dál.

Neřešíte prevenci? Ročně proto umře 43 tisíc lidí. Na tyhle prohlídky musíte

Tavandzis: Pes je levnější a přesnější než přístroj

V případě rakoviny plic a vaječníků se diagnóza určuje velmi obtížně, lékaři jsou ji schopni určit až v pozdních stádiích. Právě na ty se výzkum momentálně zaměřuje.

Podle zakladatelů psi nejen, že umí rozeznat rakovinu dříve, než speciální přístroje, ale jejich výcvik je mnohonásobně levnější, než právě přístrojové analýzy. „Nehledě na to, že pořizovací cena takových přístrojů bývá vysoká,“ uvádí Tavandzis.

Úspěšnost: Až 98 %

„Rozhodně to nefunguje tak, že pes přijde k člověku, očuchá ho a určí, zda má či nemá rakovinu, řekl Blesk Zprávám Josef Kaňa, který pracuje jako školník v mateřské škole. Kynologii se věnuje jako koníčku už 30 let.

„Používáme 4 nádoby položené na držácích, z nichž v jedné je umístěn vzorek onkologického pacienta a v ostatních jsou vzorky onkologicky zdravých osob. Pozice pozitivního vzorku se neustále mění a výsledky psů jsou zaznamenávány,“ popisuje testování Tavandzis a doplňuje, že úspěšnost rozpoznání pozitivního vzorku mezi negativními u některých psů překračuje 98%.

„Složitější je psa naučit, aby nám uměl "říct", že v žádné ze 4 sklenic není pozitivní vzorek. Nebo jinak, že všechny vzorky pocházejí od onkologicky zdravých lidí. Toto opravdu dokáží pouze špičkově vycvičení psi,“ dodává Spiros Tavandzis. „Pacient tedy nepřichází se psem do kontaktu,“ upřesňuje Kaňa. Endy je cvičen, aby rozpoznal nádor vaječníku. „A je v tom docela dobrý,“ usmívá se jeho páníček.

Rozhovor s kynologem Josefem Kaňou, který trénuje svého psa, aby uměl rozpoznat rakovinu vaječníků:

Ve výcviku je momentálně 18 psů, kteří se učí také diagnostikovat nádor plic a v budoucnosti by vědci chtěli naučit zvířata rozpoznat např. nádory prostaty nebo Alzheimerovu chorobu. Jediné, čeho se Endy bojí, je chození ze schodů. „Nahoru to jde, dolů ne,“ řekl kynolog, který se snažil úspěšného čmuchače rakoviny přimět seběhnout dvě patra pomocí pamlsků.

Podívejte se, jak se Endy zdráhá seběhnout schody:

Rakovina prostaty ohrožuje stále více Čechů. Pacienti jsou čím dál mladší

Nedostatečný počet vzorků

Zásadním problémem je, že Centrum je limitováno vzorky, kterých není dostatek. „Vzorky nám posílají spolupracující lékaři, především onkologové.  Také využíváme vzorky pacientek ze spolupracující gynekologické ambulance. Na základě podpisu informovaného souhlasu pacienta je následně vzorek zpracován a použit k výcviku nebo experimentům,“ uvádí Tavandzis s tím, že v současnosti spolek rozbíhá kampaň pro sběr a uchovávání  vzorků moči pacientů s karcinomem prostaty nebo močového měchýře.

„Chystáme se  také navázat spolupráci s centry pro léčbu Alzheimerovy choroby. Máme ambice vytvořit systém včasné výstrahy pro toto onemocnění, především u rizikové skupiny obyvatel,“ doplňuje Tavandzis. Nyní je pro centrum stěžejní velký počet vzorků pro každé onemocnění.

Onkologové: Psi milimetrový nádor nepoznají

Tomáš Büchler, přednosta Onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice pro Blesk Zprávy připustil, že některá zvířata dokáží rozeznat pachovou stopu nádorového onemocnění.

„Avšak využít tuto metodu v praxi je obtížné. Pes je inteligentní bytost a ne vždy musí mít dobrou náladu, a to se občas projevilo i v experimentálních studiích, kdy to pejsky občas nudilo. Je obtížné tuto metodu standardizovat a srovnat výsledky tak, jak se to dělá u laboratorních vyšetření,“ doplňuje Büchler.

Lékař navíc nesouhlasí s tím, že by přístroje nebyly schopné rozeznat nádor o velikosti pár milimetrů, jak to zvládá běžná mamografie. „Lze úspěšně pochybovat, že by takto malý nádor zachytila signální zvířata, protože jeho metabolická stopa bude nulová,“ uvedl lékař, ale vzápětí dodal:  „Nicméně, i když z pohledu dnešní onkologie jde spíše o kuriozitu, zkoumá se možnost diagnostického přístroje, tzv. umělého nosu, který by přítomnost těkavých látek mohl také zjistit. Takový přístroj by již šlo podrobit standardnímu testování a validaci, na rozdíl od samotných pejsků.“

Skepticky se k výzkumu staví onkologové z nemocnice Motol v Praze. „Podle našich onkologů je samozřejmě možné, že pes vycítí, kdy se člověk
necítí dobře a nebo kdy dokonce umírá. Nejsou ovšem odborníci na kynologii
a tvrzení, kdy by pes rozeznal nádorové onemocnění se jim zdá přehnané.
Situaci, že by něco takového pes poznal ze vzorku krve, jsme doposud
nezažili,“ uvedla Hana Frydrychová z tiskového oddělení nemocnice Motol.