Ženy obvykle zavraždí jejich partner, ne cizí muž. Třeštík dojemně upozorňuje na týrání

Co si vezmete s sebou, když se chystáte na útěk před tyranem? Právě tuto otázku si klade ve svém novém projektu fotograf Tomáš Třeštík, který na snímcích zachycuje obsah zavazadel šestice žen, které uprchly (mnohdy i s dětmi) před násilnickými partnery. Pro zájemce jsou fotografie vystaveny na půdě Evropského parlamentu, ochutnávku přináší i Blesk Zprávy. 

„Čapnou tašku s pár věcmi, dítě do ruky a běží. A mě v tom zaujaly ty věci - že v ten moment mají v tašce to, co považují za nejdůležitější,“ uvedl k projektu autor. Překvapilo ho prý, jak statečné a skromné ty ženy jsou a jak málo si stěžují.

„Jak málo člověk potřebuje k životu, když jde fakt do tuhého. Plnou vahou na mě dolehla ta celková tíseň, když se sečetly všechny jednotlivé příběhy, které jsme vyslechli,“ přiznává Třeštík.

Zesměšňoval je, pálil jim věci, zamykal je v domě: Za sedmileté týrání dostal muž ze Vsetínska 5,5 roku

Europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která výstavu fotografií organizovala, řekla pro Blesk zprávy: „I dnes se setkávám s názory, že násilí na ženách se Evropy netýká. Opak je bohužel pravdou. Jedná se o rozsáhlý problém, jsem proto ráda, že se mi povedlo téma i s touto výstavou přenést na pár dní taky do Bruselu.“

Obětem domácího násilí jde doslova o život | istock.cz

Lenka se narodila do úplné rodiny, její otec byl však alkoholik. Často proto pobývala u babičky. Vyučila se kadeřnicí, brzy otěhotněla a vdala se, manžel ale krátce po svatbě zemřel.

Po čase navázala Lenka nový vztah, partner byl ale velmi žárlivý a majetnický. Žena nemohla chodit ven, potkávat se s kamarádkami, muž chtěl mít přehled o každé minutě jejího života, a když se mu něco nelíbilo, byl agresivní. Odvahu odejít našla Lenka až po několika letech. Nyní žije se dvěma syny v azylovém domě a snaží se nalézt ztracené sebevědomí.

Lenčin partner musel mít přehled o každé minutě jejího života. | Tomáš Třeštík pro Nadaci Terezy Maxové dětem

Helena žila s mužem a dcerou v pronajatém bytě, peníze na nájem ale manžel většinou propil a byl agresivní. Majitel bytu tak časem ztratil trpělivost a chtěl, aby se odstěhovali. To její partner neunesl a začal Helenu častěji napadat. Žena si tak sbalila pár věcí a utekla pryč. Nyní žije i s dcerou v azylovém domě a věří, že se jí podaří vrátit do běžného života.

Peníze na nájem Helenin manžel propil. Pak byl agresivní. | Tomáš Třeštík pro Nadaci Terezy Maxové dětem

Petra má dvojčata, dva syny, kterým je 6 let. Azylový dům bude tento měsíc opouštět, za rok si ušetřila na kauci a sehnala si bydlení. Pracuje u technických služeb. Když se před rokem do azylového domu dostala, měla jen igelitku. Od agresivního partnera musela totiž utéct rychle jen s pár základními věcmi. Na minulost moc nechce vzpomínat a doufá, že se jí podaří udržet práci a bydlení a zajistit lepší život pro její syny.

Od agresivního partnera utíkala Petra jen s igelitkou, ve které bylo pár základních věcí. | Tomáš Třeštík pro Nadaci Terezy Maxové dětem

Katka bydlela s manželem na ubytovně, mají spolu dvě děti: pětiletého syna a dvouletou dceru. K idylce to mělo ovšem daleko. On pil a ona chodila do práce. Partner byl navíc agresivní a často je bil. Poté, co vztáhl ruku na děti, sbalila jim rychle věci a odešla. Nejprve ke známým a poté do azylového domu. Když tam přišli, měl její syn zlomenou nohu.

S bývalým partnerem se však vídá stále, pravidelně ji a děti v azylovém domě navštěvuje. Katka tvrdí, že se k němu nevrátí.

Když přišla Katka s dětmi do azylového domu, měl její syn zlomenou nohu. | Tomáš Třeštík pro Nadaci Terezy Maxové dětem

Otec Jany pil a choval se agresivně, dívka tak chtěla z domu co nejdříve odejít a v 18 letech otěhotněla. Její partner byl ale bohužel kopií jejího rodiče. O rodinu se nestaral, peníze utrácel za alkohol, hádky a fyzická napadení byla na denním pořádku. Janu nakonec vyhodil i s dcerou na ulici. Žena je v azylovém domě 6 měsíců, šetří si na kauci a věří, že se jí podaří postavit na vlastní nohy.

Alkohol, hádky a fyzická napadení na denním pořádku, to je příběh Jany. | Tomáš Třeštík pro Nadaci Terezy Maxové dětem

Evě je 35 let, má dvouletého syna a desetiletou dceru, která vyrůstá u otce. V azylovém domě je 4 měsíce. Její bývalý partner si na ni vzal několik půjček, které nebyla schopná splácet a nemohla ani platit nájem. Po hádce s partnerem se ocitla se synem na ulici. V azylovém domě se pokouší ušetřit na kauci, každý měsíc si odkládá z mateřské 1000 korun, zbydou jí 2000, se kterými musí měsíčně vyjít.

Evin bývalý partner si na ni vzal několik půjček, které nebyla schopná splácet a nemohla ani platit nájem, zbydou jí 2000, se kterými musí měsíčně vyjít. | Tomáš Třeštík pro Nadaci Terezy Maxové dětem

Ženy, které utíkají od tyrana, si sbalí jen to nejnutnější. S sebou si odnášejí hlavně vzpomínky na hrůzu, kterou prožily. Přesto patří ještě k těm, které dopadly dobře, dokázaly utéct a zachránily si život. Statistika OSN upozorňuje, že největší nebezpečí skutečně nehrozí ženám venku, ale doma.

Muž (28) z Uherskohradišťska roky týral vlastní matku: Bil ji páskem a kopal do ní

Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu 58 procent žen, které byly zavražděny, mají na svědomí buď jejich partneři, nebo příbuzní. Specificky pro Českou republiku pak platí, že pokud je žena zabita, je ve 42 procentech případů pachatelem její partner.

Podle statistické ročenky ministerstva průmyslu a sociálních věcí je v České republice 211 azylových domů, ve kterých hledalo v roce 2016 pomoc 1691 žen a 1777 dětí. V azylovém domě můžou zůstat jeden rok.

58 procent žen, které byly zabity, mají na svědomí buď jejich partneři, nebo příbuzní. | iStock.com