Zoufalé nemocnice platí desetitisíce za „verbování“ sestřiček. Ty dál mizí do ciziny
Zdravotní sestry z České republiky dál odcházejí do zahraničí, zejména do Německa a do Rakouska. Situace v tuzemsku se sice oproti loňskému roku mírně zlepšila, nemocnice a lůžková zařízení ale stále postrádají kvalifikovaný personál. „Fyzicky prostě nejsou. A když k nám přijdou, nemohou kolikrát ani pacientovi bez asistence poskytnout intravenózní injekci, a to i po čtyřech letech náročného studia,“ uvedla pro Blesk Zprávy jedna ze sester v pražské motolské nemocnici.
„V nemocnicích dokonce zavedli odměny za to, když přitáhneme sestru do práce a vydrží tam alespoň rok. Jedná se o několik desítek tisíc korun za jednoho člověka,“ prozradila sestřička, která raději zůstává v anonymitě. „Občas se přetěžujeme sami. Bez přesčasů není dost peněz, tak jsme si zvykli pracovat pořád,“ dodává. Výsledkem podle ní je, že si sestry čím dál častěji hledají zaměstnání v méně náročných oborech.
„Uvážíme-li, že populace stárne a v budoucnu bude potřebovat stále více péče, jedná se o velmi nebezpečný trend,“ vyjádřila se k problému Veronika Di Cara z prezidia České asociace sester (ČAS).
O udržení sester v oboru bojuje i ministerstvo zdravotnictví. „Ministr Adam Vojtěch ustanovil pracovní skupinu, která hledá nástroje jak situaci stabilizovat. Jedním z opatření by mohlo být zavedení výsluhových rent, které by byly motivací nejen pro vstup do oboru, ale také pro to, aby v něm sestry přetrvaly,“ uvedla pro Blesk Zprávy Gabriela Štěpanyová z ministerstva zdravotnictví.
Snaha se zatím míjí účinkem
Začátkem roku 2018 se zvedly platy sester o asi dvanáct procent, to je ale ve srovnání s Německem pořád žalostně málo. Sestřička u nás si vydělá kolem 25 tisíc korun, u sousedů je to v přepočtu kolem 80 tisíc.
„Nedostatek sester je nutno řešit systémově. Mimo zlepšení platu je nutné zabývat se zlepšením sociálních a pracovních podmínek,“ říká Štěpanyová. „Apelujeme na managementy jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb, aby řešily problémy v intrapersonálních vztazích, umožňovaly úpravu pracovní doby, zřizovaly školky atd.,“ dodala mluvčí zdravotního resortu.
Dalším zásahem je i změna ve výuce, tzv. 4+1. Zdravotním sestrám by nově měla stačit střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy. Model má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem.
Především Německo a Rakousko se ale nadále těší oblibě Čechů, kteří tam utíkají za lepším platem i za lepší pracovní dobou. Přetíženost v tuzemských nemocnicích pak vede ke zhoršování služeb a lůžková zařízení nemohou přijímat nové pacienty, jelikož se o ně nemá kdo postarat. Podle průzkumu, který v květnu udělala Česká televize, chybí v České republice od dvou až do tří tisíc sestřiček. Nejhůře dopadl Ústecký kraj.
Sobě politici syslují a ještě chtějí přidat a na lidi s.e.r.o.ru!! Proč se němci mají i rakušáci a češi néééé???? Protože se od r.1989 začalo rozkrádat a dělat obrovské finanční podvody!!!! 
Bohužel zničili to, co fungovalo !!!!! Nám stačila 4letá Vzš a po nástupu jsme byly pod dohledem vrchní sestry a primáře 1/2 roku, pak jsme mohly aplikovat i.v. inj. Taky v té době opravdu pracovaly i staniční sestry u pacienta - dělali, když bylo potřeba vše, co sestra. Dnes ??? ...staniční sestra vidí pacienta jen o vizitě a pak při vybírání poplatků .Vše okolo pacientů je na zdrav. sestře. Ta se nemůže přitom ani spolehnout na sanitárky, kterým "stačí rychlokurs" a mohou pracovat ve zdravotnictví ?!