I napotřetí „ruplo“ u maturity téměř 24 tisíc studentů. Přijdou změny
Kolem čtyř procent středoškoláků neuspělo v minulých letech ani u třetího pokusu státní maturity. Od roku 2011, kdy je studenti začali skládat, do loňska se podíl neúspěšných každý rok mírně zvyšoval. Celkem tak z maturitních oborů odešlo bez řádně ukončeného vzdělání 23 748 lidí, podobné množství maturantů se ke zkoušce ani nedostavilo. Vyplývá to ze statistik, které poskytla mluvčí Cermatu Petra Hátlová.
Podíl neúspěšných maturantů v každém ročníku od zavedení státních maturit mírně vzrostl. Zatímco z těch, kteří šli poprvé k maturitám v roce 2011, neuspěla ani na poslední pokus 3,4 procenta žáků, v roce 2016 to bylo 5,1 procenta.
V ročníku, který maturoval před dvěma roky, nezvládlo zkoušku ani napotřetí 3548 středoškoláků ze 70 174 lidí. O pět let dříve skládalo maturitu 98 820 žáků a ani napotřetí ji nezvládlo 3394.
Mezi roky 2011 a 2017 se přihlásilo k maturitě 642 300 středoškoláků. Ani na třetí pokus státní zkoušku neudělalo přibližně 3,7 procenta z nich, tedy 23 748 žáků. Další asi tři až čtyři procenta studentů k maturitě vůbec nepřišla, uvedla Hátlová.
Každý student má na složení státní maturity tři pokusy. K prvnímu pokusu musí jít vždy v prvním jarním zkušebním období po ukončení posledního ročníku školy. Další dva pokusy musí stihnout nejpozději do pěti let poté. Opravná zkouška se skládá pouze z předmětů, ve kterých středoškolák neuspěl. Pokud se zkouška nepovede ani napotřetí, může se žák domluvit s ředitelem na zařazení zpět do čtvrtého ročníku nebo si podat opět přihlášku na střední školu.
Ministr školství chystá u maturity změny
Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Ministr školství Robert Plaga (ANO) proto avizoval, že na podzim vypracuje návrh změn ve zkouškách. Jejich jedna úroveň podle něj nemůže vyhovovat všem. Někteří odborníci se domnívají, že by na učilištích byla vhodnější mistrovská zkouška.
Státní maturita se nyní skládá z testu, písemné a ústní zkoušky. Plaga už dříve řekl, že by byl pro zúžení jen na didaktické testy. Uvedl, že by se písemné práce z češtiny nemusely opravovat centrálně. Zkouška by podle něj mohla mít podobu takzvaného adaptivního testu, ze kterého by středoškoláci dostávali bodové ohodnocení.
Podle statistik Cermatu neuspělo u maturity v roce 2011 napoprvé 15 procent lidí, v roce 2016 to bylo 19 procent a loni 18 procent. Přibližně pět až šest procent neúspěšných z prvního termínu složilo zkoušku v následujícím roce.
Letos na jaře mírně vzrostla neúspěšnost u maturity z češtiny i matematiky, která má být od roku 2020 povinná pro gymnázia a lycea a o rok později pro všechny ostatní s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Didaktický test z češtiny nezvládlo 10,4 procenta maturantů, tedy o 0,7 procentního bodu víc než loni. Z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procentního bodu víc než loni. Celkovou neúspěšnost Cermat nezveřejnil.
V podzimním termínu na začátku září, kdy se konají převážně opravné zkoušky, nesložilo maturitu z češtiny podle předběžných výsledků 28,7 procenta a z matematiky zhruba 60 procent lidí. Výsledek češtiny je o dva procentní body lepší než loni, v matematice je s loňskem srovnatelný. Definitivní výsledky z tohoto termínu zkoušek budou k dispozici koncem listopadu, dodala Hátlová.
Počet poprvé přihlášených k maturitě: Počet žáků z daného ročníku, kteří ani napotřetí nesložili zkoušku (bez počtu neúspěšných z letošního podzimu):
Počet poprvé přihlášených k maturitě: | Počet žáků z daného ročníku, kteří ani napotřetí nesložili zkoušku (bez počtu neúspěšných z letošního podzimu): | |
2011 | 98 820 | 3394 |
2012 | 93 179 | 3299 |
2013 | 88 977 | 3647 |
2014 | 78 695 | 3481 |
2015 | 73 686 | 3784 |
2016 | 70 174 | 3548 |
2017 | 69 722 | 2595 |
Zdroj: Cermat
Umírající matka měla jen jedno poslední přání: Vidět svou dceru úspěšně odmaturovat
Takže děti (v žádném případě bych je nenazýval studenti) jsou evidentně čím dál tím víc blbější - a řešením jako má být zmírnění nároků? Tak proč rovnou úplně nezrušíte všechny školy? Když chcete, aby dostali papír úplně všichni, tak bude stačit jen to, aby jim po dosažení nějakého věku přišel dopis a je to, s minimálními náklady. Nebo si to rovnou můžou sami stáhnout z netu, dopsat jméno a vytisknout. Ale on vlastně stát potřebuje stádo snadno zmanipulovatelných tupců, co umí jen bezhlavě mačkat čudlíky a bez pomoci gůglu nebo fejsbůku se ani nevys....