Z venkova mizí lékárny, senioři mají problém. Spasí apatyky „dotace“ 48 milionů?

Autor: všm, ČTK - 
19. 7. 2018
12:33

Mizející lékárny z vesnic a menších obcí dělají vrásky na čele nejednomu seniorovi. Podle aktuálního průzkumu chybí apatyka v 77 městech s více než dvěma tisíci obyvateli. U drtivé většiny se ale obvykle dojezdová vzdálenost do nejbližší lékárny pohybuje pod 15 minut. Pro méně pohyblivé nebo lidi, kteří musí cestovat veřejnou dopravou, ovšem i to může představovat problém. Vznikne tak speciální fond na podporu „vesnických“ lékáren, který bude disponovat 48 miliony korun. Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) ale žádá jasně nastavená pravidla pro jejich rozdělování.

V České republice se nyní bez lékárny musí obejít 77 měst a obcí s počtem obyvatel od dvou do pěti tisíc, uvádí to v nové studii APLS, kterou založily největší lékárnické sítě.

V žádném z daných případů ale údajně nedochází k porušení nařízení vlády, které stanovuje jako nejdelší možnou dostupnost lékárny 35 minut. Menší obce jsou totiž často poblíž měst a dojezdová vzdálenost u většiny tak nepřesahuje čtvrt hodinu. Podle průzkumu existují pouze čtyři výjimky – Jistebnice (15 minut), Křemže (17 minut), Rokytnice v Orlických horách (18 minut) a Libina (16 minut). Pro seniory, těžce nemocné nebo obyvatele bez automobilu může být ale dostupnost značně komplikovanější.

V roce 2019 by mělo do lékáren v odlehlých oblastech zamířit 48 milionů korun, a to ze speciálního fondu, na kterém se dohodli lékárníci se zdravotními pojišťovnami. Zástupci poskytovatelů lékárenské péče mají nyní vydefinovat nedostupné oblasti a charakteristiku poskytovatelů, kteří budou mít na tuto podporu nárok.

Kdo by měl dostat podporu?

Vznik fondu podporujeme. Je ale třeba otvírat nové lékárny tam, kde to má smysl. A pro rozdělování dotací nastavit jasná a transparentní pravidla. V první řadě navrhujeme vznik nezávislé komise, která by kontrolovala naplňování pravidel. V ní by měli být převážně lidé z ministerstva zdravotnictví, pojišťoven, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a případně zástupci z Asociace krajů a měst,“ uvedl na tiskové konferenci generální ředitel Dr. Max Daniel Horák s tím, že v komisi by neměli být zástupci provozovatelů ani lékárnické komory. 

Dotace by měla být podle něj přidělována ročně v návaznosti na periodické hodnocení provozovatelů, zdali i nadále splňují podmínky podpory. 

Samy dotované lékárny by měly prý splňovat několik kritérií. Například dojezdová vzdálenost do nejbližší apatyky by měla být více než 20 minut, zařízení by zároveň mělo být v obci či městě, kde žijí alespoň tři tisíce obyvatel. A mělo by garantovat otevírací dobu 30 hodin týdně. „Z ekonomického pohledu se uvádí, že má smysl mít lékárnu pro tři tisíce obyvatel, aby se vyplatila. V obci také musí být lékař, který bude předepisovat recepty, jinak to nemá smysl, protože lidé stejně pojedou za doktorem do většího města,“ vysvětlil Horák.

Mezi dalšími navrhovanými kritérii je i maximální měsíční obrat 0,5 milionu korun vykázaný v úhradách zdravotní pojišťovny či výše podpory do 5 % objemu prostředků vykázaných v úhradách zdravotní pojišťovny. APLS také zdůrazňuje, že by se nemělo rozlišovat podle osoby provozovatele (zda jde o síťovou lékárnu nebo jinou).   

Lékárny: Chceme stejné doplatky a spravedlivou distribuci léků

Drobné lékárny trápí ale i další problémy. Minulý týden zástupci iniciativy Vaši lékárníci CZ a Grémia majitelů lékáren vystoupili s tím, že požadují i stanovení stejných koncových cen a doplatků na regulovaná léčiva při výdeji na lékařský předpis či distribuci léků do všech lékáren bez limitů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se debatám o požadavcích lékárníků nebrání. K stanovení stejných doplatků se ale staví rezervovaně, mohli by na to podle něho doplatit pacientiOtázkou je, jak bychom vysvětlili pacientům, že na lék, který mají dnes plně hrazený tam, kde lékárna nakupuje efektivněji, najednou budou muset všude stejně doplácet. Nejsme přesvědčeni o tom, že lidé jsou ochotni hledání lékárny, kde dostanou lék bez doplatku či s nižším doplatkem, vyměnit za jistotu, že všude dostanou lék za stejný doplatek, který ale může být i podstatně vyšší, než ho mívali před tím, dodal Vojtěch.

Dodávku léku na vyžádání lékárny měla zajistit poslanecká úprava zákona schválená v minulém volebním období, podle Vojtěcha je ale ustanovení mířící na distributory nevymahatelné. „V minulosti byl přijat pozměňovací návrh zákona o léčivech, který nebyl z dílny ministerstva a nebyl ani připomínkován a který je nejasný a nevymahatelný. Proto nyní připravujeme novelu zákona, která tuto problematiku komplexně vyřeší a zajistí, že lékárny budou mít přístup k lékům pro své pacienty. Inspirovali jsme se slovenským modelem, kdy je povinnost nikoli na distributorech, ale přímo na výrobcích, vysvětlil ministr.

Menších lékáren je v ČR 600 až 700, loni jich muselo podle předsedy spolku Vaši lékárníci CZ Aleše Nedopila kvůli ekonomickým problémům skončit asi 60. Potíže mají i lékárníci s provozovnami ve vlastních nemovitostech a zaměstnávající rodinu. Důvodem je třeba to, že na kraji města vznikne několik hypermarketových lékáren.

Nepříznivý trend podle Nedopila pokračuje, spolek proto žádá, aby se financování nedělo stylem „hádky na tureckém trhu“, ale zdroje byly transparentně otevřeny. Je třeba stanovit stejné koncové ceny a doplatky, aby se zamezilo zvýhodňování lidí ve velkých městech proti venkovu, řekl. Poukázal na to, že v aglomeracích s větší koncentrací klinických pracovišť jsou léky díky objemovým nákupům a zpětným bonusům levnější.

Video Jak funguje eRecept? Videonávod k používání aplikace pro pacienty. - SÚKL
1080p 720p 360p

Doporučujeme
Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa