Práci mění nejvíc prodavačky a kadeřnice. Výpadek příjmu zvládají nejlépe učitelé

Nejjistější práci mají v České republice příslušníci uniformovaných sborů. Během posledních tří let přerušilo výkon své práce jen 18 % zaměstnanců z tohoto sektoru. Naopak k největší fluktuaci dochází u zaměstnanců prodeje a služeb, kde za poslední tři roky změnilo práci 38 %, resp. 36 % zaměstnanců. Průzkum pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, zjišťoval také, na jak dlouho zaměstnancům z různých oborů vystačí úspory v případě ztráty příjmu z práce.

Stavaři mají našetřeno i na půl roku

Téměř sedm měsíců mohou žít bez pravidelného příjmu ze zaměstnání pracovníci ze sektoru stavebnictví a učitelé. Na více než půl roku mají úspory také zaměstnanci z finančního sektoru a z oboru informačních technologií. Ovšem čtvrtina dotázaných ze všech oborů má úspory přibližně jen na měsíc.

„Nejčastějším důvodem finančních problémů je ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemoc. Následně mohou lidem chybět prostředky na splácení dluhů i běžný provoz domácnosti. Nejlepší prevencí neschopnosti splácet úvěry v případě nečekaných událostí je průběžné vytváření finanční rezervy alespoň ve výši tříměsíčního platu, kterou má podle našeho průzkumu jedna třetina (33 %) dotázaných ze všech oborů,“ uvádí Jana Žaludová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Z čeho žít bez platu? Z peněz partnera 

V případě ztráty zaměstnání spoléhají lidé především právě na úspory, dále na příjem svého partnera či partnerky a pak také na příležitostnou práci. Pracovníci IT a finančnictví více než jiné profese čerpají finance zejména ze svých úspor (uvádí to 49 %, resp. 40 %). Důležitým náhradním zdrojem příjmu jsou také příležitostné zakázky, zejména pro pracující v sektoru prodeje, dopravy, vzdělávání a příslušníky uniformovaných sborů. Celkem 37 %, resp. 35 % respondentů z prodejního a finančního sektoru uvádí, že svoje náklady při výpadku pravidelné mzdy řeší pomocí příjmů partnera nebo partnerky.

Tisíce důchodců živoří: Kdo má v penzi ke slíbenému průměru 17 tisíc daleko

Změnu nejlépe snesou učitelé

Respondenti průzkumu, kteří mají v průběhu posledních tří let stabilní zaměstnání, ve velké většině a napříč všemi obory vyjadřují ochotu vzdát se v případě ztráty příjmů z práce některých svých potěšení a snížit své výdaje. Ve skutečnosti je ale změna životního stylu mnohem obtížnější. „V případě skutečné ztráty zaměstnání adekvátně reagují především učitelé, kteří výrazně omezí své výdaje a současně se vzdají nákupů zboží a služeb pro radost. Lidé pracující v oboru IT omezili své každodenní výdaje, ale ze svých potěšení tolik neslevují. Zaměstnanci z bankovního sektoru výrazně omezí nákupy pro radost, ale u každodenních výdajů velký prostor pro úspory nevidí,“ doplňuje Žaludová.

Na úspory spoléhají Italové

Z mezinárodního srovnání v rámci průzkumu společnosti KRUK vyplývá, že v případě ztráty zaměstnání nejvíce na své úspory spoléhají Italové (uvádí 40 % italských respondentů napříč všemi obory). Příjem partnera jako náhradní zdroj při výpadku pravidelné mzdy využívají nejvíce Poláci. A při porovnávání národů a využití financí z příležitostných zakázek na pokrytí svých výdajů vedou Němci.