Patnáct mrtvých, zničené domovy. Před pěti lety bylo Česko pod vodou

Velkou vodu způsobily vytrvalé srážky, které ČR s krátkými přestávkami sužovaly během druhé poloviny května. Hladiny menších toků se začaly zvedat už 31. května, hlavní nápor ale přišel teprve v noci ze soboty na neděli 2. června. Několik dnů po opadnutí první vlny povodní 5. června přišly ještě dvě menší (od 10. do 12. června a od 24. do 27. června).

Výrazně zasaženo bylo sedm krajů, ve kterých vláda vyhlásila nouzový stav. Největší škody zanechala velká voda v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji, postiženy byly i kraje Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký a Praha. V menší míře zvýšené hladiny toků zasáhly i další regiony - Vysočinu či Karlovarský kraj. Poslední, ale slabší vlna povodní postihla i Pardubický kraj.

Hlavní vlna záplav nejprve zasáhla jižní a západní Čechy, postupně se povodně přesouvaly po proudu řek, zejména Vltavy, Berounky, Sázavy, Lužnice a Labe, dále na sever. V některých lokalitách, například v Bechyni, ničivé záplavy tentokrát způsobily menší toky. V Praze velká voda kulminovala 4. června, kdy zde protékalo 3200 kubíků za vteřinu. O dva dny později dosáhla maxima i hladina řeky v Ústí nad Labem a v Děčíně.

Praha proti povodním: Město zvýší a přidá zábrany v centru, ochránit chce i zoo

Povodně z roku 2013 si vyžádaly 15 lidských životů (stejně jako při záplavách v roce 2009), 11 lidí utonulo a další čtyři zemřeli v důsledku záplav. Více než třetinu obětí pak tvořili vodáci, kteří se vydali sjíždět nebezpečné rozvodněné toky.

Na řadě míst, například v centru Prahy, v Mělníku a Lovosicích, zafungovaly protipovodňové bariéry, které byly vybudovány již v předchozích letech. Škody způsobené povodněmi tak byly výrazně nižší, než v roce 2002. V jiných lokalitách, například v ústeckém Střekově nebo v Bechyni, ale ani mobilní protipovodňové bariéry nepomohly ochránit obydlené oblasti před zatopením.

Pražská kaskáda pod drobnohledem

V Česku povodně zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo více než 26.000 lidí, z toho asi 11.000 v Ústeckém kraji. Celkové škody činily více než 15,3 miliardy korun, což je méně než čtvrtina škod v roce 2002. Záplavy nejvíce poškodily obec Terezín na Ústecku, voda zde napáchala škody za téměř miliardu korun. Z krajů oznámily největší ztráty za 4,2 miliardy Středočeši, dále Praha a kraje Ústecký a Jihočeský, u nichž odhadované škody přesáhly dvě miliardy korun.

Otázky vyvolávala role Vltavské kaskády, jejíž správci podle kritiků nezvládli situaci a nevytvořili před záplavami v nádržích dostatečnou rezervu. To ale odmítlo jak Povodí Vltavy, tak tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl a premiér Petr Nečas (oba ODS). Podle nich totiž soustava přehrad na Vltavě neslouží primárně pro ochranu proti povodním, má i řadu dalších rolí a zvýšit její kapacitu nebylo možné.

Na vlastní kůži: Den a noc v zatopených Zálezlicích

Záplavy z roku 2013 byly co do příčiny (vytrvalé deště) podobné povodním ze srpna 2002. Tehdy ale velká voda zasáhla větší území České republiky (deset krajů, projevila se i na Moravě), způsobila rovněž mnohem větší škody a připravila o život 17 lidí. Někde ale záplavy postihly stejná místa jako před 16 lety, symbolem zmaru obou přírodních katastrof se staly středočeské Zálezlice.

V posledních více než sto letech byly nejtragičtější záplavy v Česku v červenci 1997. Rozvodněné toky zaplavily třetinu země, především Moravu, a připravily o život 50 lidí.