Krajina bije na poplach: Blíží se den, kdy v ní opravdu dojde voda

Autor: Dagmar Honsová, base - 
18. května 2018
20:46

Extrémní výkyvy počasí ničí velké části krajiny. Nejhůře na tom jsou ty, kde zasáhl člověk. V budoucnu se může stát, že bude takové sucho, že voda dojde, napsaly Lidové noviny. Podle meteoroložky Dagmar Honsové je dlpouhodobý výhled na zlepšení sucha kvůli klimatické změně ne příliš pravděpodobný. 

Současné sucho a velké povodně dokazují, že přírodě blízká krajina odolává nejlépe. Tam, kde ji člověk přeměnil, nebyl ochoten investovat do opatření, která by byla proti takovým extrémním situacím účinná. Neustálé varování ale nestačí a může se stát, že smrkové monokultury na řadě stanovišť opravdu dopadu klimatických změn neodolají. Do okolí vodních toků nepatří pole nebo zástavba, ale louky a lesy.

Po roce 2002, kdy se odehrála velká povodeň, byla vypracována studie, která ukázala, že přírodní a přírodě blízké části krajiny nebyly povodní téměř vůbec poškozeny. Čím víc se člověk podílel na změně krajiny, tím větší škody byly zaznamenány. Stejné výsledky má dopad sucha v posledních letech.

Abychom mohli v krajině žít, musíme ji přeměňovat. Při tom ale zapomínáme investovat do ochran krajiny proti důsledkům klimatické změny či proti degradačním procesům. Také zhoršujeme její vlastnosti, které rozhodují o úspěšnosti adaptace na klimatickou změnu, na stále častější ničivé povodně a dlouhodobá sucha.

V tomto případě zatím politici neměli odvahu učinit žádné zásadní opatření. Zřejmě čekáme na nějaký impulz, který dokáže zvrátit dosavadní krátkozraké chování společnosti, píší Lidové noviny.

Může přijít něco jako hydrologický blackout – vyschnou studny, voda nepoteče z kohoutků ani v řekách. V tu chvíli bude pozdě! Zkušenosti z posledních let ukazují na výraznou setrvačnost v neschopnosti dosycovat podzemní vody i v obdobích srážkově normálních či dokonce vydatných. Do některých studní, které vyschly v roce 2015, se dodnes voda nevrátila.

Abychom se tomuto neštěstí vyvarovali, musíme mít dostatečně silnou a odvážnou vládu, jejíž vize sahají dále než po hranice jednoho volebního období. Vláda by měla naslouchat radám odborníků a dát přednost dlouhodobému zvýšení či udržení kvality života občanů.

Prezident Miloš Zeman navštívil Bělověžský prales, kde podpořil zastánce kácení v národních parcích. Je zde otázka, proč nejde tam, kde v současnosti probíhá skutečný malér? Tam, kde sucho druhotně způsobilo obrovskou kůrovcovou kalamitu? Díky této situaci je v hospodářských lesech horší situace než v národních parcích.

Probíhající klimatická změna vážné trable teprve přinese.Měli bychom se tudíž soustředit na opravdové problémy a jejich řešení v krajině zasažené člověkem. Přestaňme se „vrtat“ v v dobře fungujících systémech přírody blízké krajině. Je to totiž jediný krajinný typ, který je schopný klimatickým změnám úspěšně vzdorovat. Lidové noviny píší, že rady prezidenta Zemana, jak zachránit lesy v národních parcích, spíše připomínají jeho návod na léčbu cukrovky – chce to prostě víc cukru.

Dagmar Honsová: Bude víc přívalového deště, který rychle odteče

Podle meteoroložky Dagmar Honsové je výhled na zlepšení sucha kvůli klimatické změně skeptický. „Studie, které se zabývají klimatickými změnami, se přiklání k tomu, že srážek bude ve střední Evropě stále méně. Navíc většina z nich by v budoucnu měla být spojena s bouřkami, to znamená, že budou v podobě přívalového deště, který přináší intenzivní krátkodobé a lokální srážky, které krajina nedokáže využít – hned odtečou. Dále by klimatická změna měla přinést změnu v tom, že u nás budou zimy často beze sněhu v nižších a středních polohách, což znamená, že bude málo podzemní vody, protože její hladina je doplňována odtávající sněhovou pokrývkou,“ uvedla pro Blesk Zprávy Dagmar Honsová. 

„Česko je střechou Evropy, to znamená, že u nás zlepší hydrologickou bilanci pouze velká oblačnost plná deště. Co se nevsákne do půdy, to odteče. S vodou bychom se tedy měli naučit daleko lépe hospodařit než doposud a snažit se, aby nám v krajině zůstala tj. změnou využívání půdy, pěstování jiné skladby rostlin, obnovou remízků, mokřadů a bodobně,“ dodala Dagmar Honsová.

Video Vše o suchu v Česku: Jaký je rozdíl, mezi meteorologickým a hydrologickým suchem - Dagmar Honsová, David Vaníček, Lukáš Červený

 

 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

victor1 ( 20. května 2018 08:22 )

Jasně že zmizela,když ji "demokraté" rozkradli. Sranda.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud