Pacienty svírá „pyžamová paralýza“, varuje zkušená zdravotní sestra a chce změnu

Pokud se řekne nemocniční oddělení, řada lidí si jistě představí postele, na kterých leží pacienti v pyžamech a nočních košilích. Sestra Jane Cummingsová, výkonná ředitelka Národní zdravotní služby (NHS), to chce změnit. Ve své iniciativě, kterou vede na podporu rekonvalescence pacientů. tvrdí, že pyžamo posiluje pocit nemocnosti a zpomaluje uzdravení. Tento stav nazývá  „pyžamová paralýza“.

Cummingsová chce, aby sestry v nemocnicích vytipovaly pacienty, kteří jsou schopni vstát z postele a hýbat se. A ty hned po probuzení oblékly do jejich běžného oblečení. Cílem této kampaně je pomoci pacientům s uzdravením a snížit tak počet dní, kdy leží na lůžku.

Senior utekl z nemocnice: V pyžamu sedl do autobusu a »odfrčel« k brněnské zoo

Deset dní na lůžku nás obere o deset let života?

Zpráva vládní agentury National Audit Office (NAO) z roku 2016 zmínila, že během pouhých deseti dní proležených v posteli může lidské tělo zestárnout až o deset let. Trvalý nedostatek fyzické aktivity může vést k náhlému poklesu zdravotní kondice. Deset dní v posteli prý také může snížit sílu v nohou až o 10 procent a srdeční a plicní funkce klesnou až o 12 procent.

Cummingsová navíc tvrdí, že pyžamo umocňuje pocit nepohody a brání rychlejšímu zotavení. Pokud se podle ní pacient obleče do svého normálního oblečení, změní se jeho postoj ze  „Jsem nemocný“ na „Cítím se lépe“.

„Samozřejmě tato myšlenka se nemůže vztahovat na každého pacienta, musí se vzít v úvahu jejich zdravotní stav, ale hlavně to záleží na zdravotních sestrách, zda jsou schopné pacienta přesvědčit, aby vstal, oblékl se a začal se hýbat,“ řekla sestra Cummingsová.

Pečují o vážné případy za málo. Kdy začnou sestry z domácí zdravotní péče brát víc?

Sociální tlak jako mocný faktor lidské mysli

Psycholožka a psychoterapeutka Alžběta Protivanská souhlasí s tím, že přístup k nemoci a víra ve vyléčení je klíčových faktorem pozitivní změny. V případě snahy sestry Cummingsové se ale jedná o něco jiného.

„V anglické iniciativě přichází sestra, která po poradě s lékařem pacientovi navrhuje, že už může vstát z postele a další čas léčení trávit lehkou aktivitou a ve vlastním oblečení. Do hry tak vstupuje až neuvěřitelně mocný faktor operující v lidské mysli, na který často zapomínáme - sociální tlak, ošklivě řečeno,“ řekla pro Blesk Zprávy psycholožka Alžběta Protivanská.

„Je možné, že sám pacient by si ani pyžamo nenavlékl, ale je zvykem, že se to tak v nemocnicích dělá. Ve chvíli, kdy mu převlečení nabídne sestra, je jasné, že ona a doktoři usoudili, že se mu daří lépe,“ dodala odbornice.

Psycholožka: Do léčení se pokládáme pasivně

Psycholožka dále poukázala na následky, které na nás má západní medicína. „Přestali jsme v otázkách svého zdraví důvěřovat sobě a rozhodnutí necháváme na lékařích. Často si netroufáme se s nimi přít v otázkách volby správné léčby a i do samotného léčení se pokládáme pasivně. Jakmile se člověk s takovým vnitřním přesvědčením dozví zvenku, že se mu daří lépe, jsou tu vysoké šance, že se mu opravdu začne zlepšovat celkový stav,“ zmínila.

Podle odbornice je zejména u pacientů v seniorním věku efekt lékaře jako „autority na mé zdraví“ často umocněný.

Lékařka z Motola promluvila o šíření spalniček. Nemocnice přidala další hrozbu

„Jak vidíme, odehrává se celý efekt spíše na podvědomé úrovni. Proto si nejsem jistá, zda se dají závěry z Anglie zobecnit až tak moc, že by pobyt v pyžamu oddaloval obecně uzdravení u všech lidí. Určitě je fakt, že v podmínkách běžné nemoci a léčení doma klesáme i na duchu s každým dalším proleženým dnem,“ uvedla Alžběta Protivanská.

V případě pobytu v nemocnici psycholožka doporučuje využít všechny možnosti, které máme, abychom co nejdříve začali fungovat tak, jak jsme zvyklí.  „Ať už v pyžamu, nebo ve svém oblečení se bude posilovat naše zdraví tím víc, čím více se budeme jako zdraví chovat,“ uzavřela expertka.