Děti od Idy Kelarové chtějí omluvu. Policie na ně „kašlala“ při rasistickém útoku

„Nepřijel za námi ten, kdo nás má chránit. Později jsme slyšely nahrávku z policejní stanice Varnsdorf, kde policista o střelbě na našem táboře řekl, že „z toho nebudeme dělat kovbojku“,“ připomínají děti v dopise. Policii proto vyzvaly, aby svůj postup vysvětlila a omluvila se za něj.

„Policie se tak neměla zachovat. Musí nás chránit. Ať jsme Romové, nebo Neromové. Nesmí se dívat na to, jakou barvu pleti máme, ale jací jsme lidé,“ píší děti. Připomínají rovněž, že mají stejná práva, jako všichni ostatní.

Třída plná teroristů: Policie obvinila prvního „hrdinu“, který nadával teplickým prvňáčkům

Děti: Ať policie slíbí, že se nic takového nebude opakovat

„Vyzýváme policii, aby nám všechno vysvětlila a aby se omluvila. Ale ne z povinnosti. Ať se necítí poníženě, že od nich omluvu žádají Romové. Nechceme nikoho ponižovat, chceme upřímnou omluvu. Moc si přejeme, aby policie slíbila, že se už nic takového nebude opakovat. Hlavně ne u dětí,“ uvedly pisatelé v závěru dopisu.

Podobně jako děti vidí incident i vedoucí souboru Ida Kelarová. Ta je přesvědčená, že kdyby se nejednalo o romský tábor, bude postup policie jiný. Před dvěma lety, když policie nereagovala na její hovor na linku 158, vyrazila na policejní stanici ve Varnsdorfu osobně. „Museli jsme se vnutit a nikdy nezapomenu na větu policisty pana Heráka, který ani nepozdravil a jenom řekl, abychom z toho nedělali takovou kovbojku,“ prohlásila Kelarová.

Vražda Pamely (†18) a střelba po migrantech vyvolala protesty. Davy lidí odmítají rasismus

Kelarová: Proč u „normální“ školky postupovala policie jinak?

Podle umělkyně mohli policisté postupovat jinak. „Mimochodem, nějaký čas po tom incidentu střílel nějaký starší pán v Praze v blízkosti mateřské školky, která byla okamžitě evakuována,“ uvedla Kelarová, aby pokračovala: „Přesně takový postup bych očekávala od policie i ve Varnsdorfu.“ 

Současnou situaci podle ní nejde vysvětlit jinak, než že k Romům policie přistupuje jinak než k Neromům. „Je mi to líto, protože si myslím, že když je někdo v ohrožení, má být jedno, jakou má barvu v pleti,“ zakončila svůj popis dva roky starých událostí.

Stejně laxně podle ní policie postupovala, když vyšetřovala, zda policisté z Varnsdorfu postupovali korektně. „Policie mě ani nikoho z nás nikdy neoslovila, aby se nás dotázala, jak postup varnsdorfských policistů probíhal,“ prohlásila Kelarová. I na podruhé se tak musela vnutit opakovaným psaním stížností. Policie si to podle ní řeší po svém, aniž by podala jakékoli vysvětlení.

Dětský tábor Idy Kelarové terčem rasistického útoku: Muž kvůli hluku střílel do vzduchu a nadával dětem

Děti za problémem vidí rasismus

„Děti to, proč policie nepřijela, dodnes netuší. A co jim zbývá, než si myslet, že důvod je prostě rasistický?“ přemítala umělkyně. Děti se podle ní kvůli laxnímu postupu policie necítí bezpečně. Bez smysluplného vysvětlení je navíc není možné přesvědčit, aby věřily, že jim policie „pomáhá a chrání“.

Martin K., který na děti v táboře útočil, přitom za své chování stanul před soudem. Ten muže původně potrestal trestním příkazem, proti tomu se ovšem Martin odvolal. V současnosti tak běží hlavní líčení. V tom muži hrozí až dva roky za výtržnictví.

Podle Kelarové jde o další důkaz toho, že policie při výjezdu postupovala špatně. „Ty kauzy spolu přece úzce souvisejí,“ je přesvědčená. „Policie se bohužel nemusí zodpovídat nikomu než sobě samotné a svým kontrolním orgánům a já nevěřím svým očím, když vidím, jak se celá věc zametá pod kobereček!“ pohoršila se Kelarová.

Meghanino sémě znečistí královskou rodinu! Přítelkyně šéfa pravicové strany UKIP zaútočila na snoubenku prince Harryho

Policie se k věci nechce vyjádřit

Krajské ředitelství policie se ke kauze odmítlo vyjádřit. Jeho mluvčí Jana Slámová to zdůvodnila časovým odstupem od původních incidentů. „Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje nebude reagovat na žádost dětského sboru prostřednictvím médií,“ dodala Slámová.

Podle ředitele organizace Romea Zdeňka Ryšavého je špatně to, že si děti celou kauzu musejí připomínat po dvou letech a žádat vysvětlení od policie. „Obecně lze říci, že policie nedokáže v kritických situacích komunikovat s veřejností,“ myslí si Ryšavý. Kromě kauzy útoku na dětský sbor Idy Kelarové to podle něj dobře ukázala i smrt Roma v žatecké pizzerii nebo zastřelení Roma v Chomutově.

Prvňáčky z Teplic posílali do plynu. Hoteliér je teď zdarma pozval do Špindlu

„Ve chvílích, kdy romská komunita na tyto případy reaguje, policie nedokáže situaci uklidnit a zarytě mlčí,“ tvrdil Ryšavý. Zároveň podotkl, že tím policie u Romů posiluje dojem, že nekoná, tak jak má. „Někdy opravdu stačí obecně formulované vysvětlující vyjádření, které dokáže situaci uklidnit,“ podotkl.

Nedostatek komunikace je podle něj i hlavním problémem v případu při útoku na soubor Idy Kelarové. Od tiskové mluvčí Generální inspekce bezpečnostních sborů se dozvěděl, že postup policistů nebyl trestným činem. GIBS spis postoupila řediteli policie Krajského ředitelství Ústeckého kraje. To bylo ale skoupé na slovo. „Podle našich informací policie přijala vůči jednání policistů adekvátní opatření,“ dodal Ryšavý.

„Střílet Romy i Židy, gaye posílat do plynu.“ Policie šetří údajné výroky tajemníka SPD

Policie a trestné činy z nenávisti

Podle Jitky Votavové, která v organizaci Romea pracuje jako koordinátorka, je problémem i to, že policie společně se státními zástupci a soudci trestné činy z nenávisti často za takové nepovažuje.

„Přitom na základě rozličných šetření a policejních statistik představují Romové skupinu lidí nejvíce ohrožených rizikem napadení, kdy hraje roli nenávistná rasistická motivace pachatele,“ upozornila Votavová.

Prvňáky posílali do plynu, jiní se rozhodli pomoct: Vybrali už přes půl milionu

Romové jakou nejčastější oběť zločinů z nenávisti

Přitom podle vlastního monitoringu organizace Romea, stejně jako podle informací organizace In IUSTITIA, která provozuje poradnu pro oběti trestné činnosti z nenávisti, čelí Romové takovým útokům často. „Na policii se ale víceméně obrací až ve chvíli, kdy jde o útoky fyzické nebo opakované,“ poznamenala Votavová.

„I tehdy, když se oběti takových trestných činů na policii obrátí, je možné se setkat s případy, kdy policie odmítne předsudečné útoky řešit,“ prohlásila Votavová. Příkladem je podle ní i kauza střelby na dětském romském pěveckém táboře.