14°C
Vystřelí cena potravin? Zemědělci hlásí mizernou úrodu a bude zřejmě hůř
Loni se v Česku vypěstovalo méně zemědělských plodin než v roce 2016. Utrpěly především takzvaně hlavní plodiny jako obiloviny, řepka nebo kukuřice. Za úbytkem stojí podle expertů sucho a zhoršování zemědělské půdy. V neposlední řadě, podobně jako u řemesel, chybí i v zemědělství celé generace mladých lidí.
„Je to opravdu vážný problém, který tkví v tom, že úroda poklesla asi o 35 procent, ovšem jsou i oblasti, kde úroda ovoce a zeleniny klesla na nulu,“ uvedl pro Blesk Zprávy zemědělský expert Karel Vítek.
Podle něho je potřeba pro zlepšení situace mít kvalitní půdu, dostatek zvířat (stavy skotu se snížily o 3,5 milionu kusů a stavy vepřů o celých 5 milionů kusů) a obnovit generaci zemědělců. V odvětví totiž chybí celé 2 generace středoškoláků a jedna generace vysokoškoláků.
Vítek uvádí, že loni byl problém v tom, že ve dvou periodách v kritickém období přišly mrazy. Spousta dalších plodin přišla vniveč kvůli suchu. Za všechno si ale v podstatě můžeme sami.
„Ubylo velmi mnoho zvířat, nemáme tedy v pořádku půdu. Na TechAgru teď chystáme konferenci k tomu jak zlepšit zemědělskou půdu, nehnojí se, komposty se využívají málo a je to pro zemědělce velmi drahé. Jedině organická hmota v půdě nám ale pomůže vybilancovat ztráty vody v půdě. Půda s určitým obsahem organické hmoty má až osminásobnou možnost udržet vodu v půdě během sezony. To znamená, že rostliny na půdě, která je v pořádku, dokážou přežít tak významné sucho jako bylo loni,“ vysvětlil odborník.
Vítek také podotknul, že by se mělo začít jednat rychle, jelikož v případě, kdy půda není v pořádku, nemáme v Česku udržitelný systém zemědělství.
Čeho ubylo?
Podle dat Českého statistického úřadu stojí za problémem sucho. „Meziroční pokles úrody byl většinou způsoben nižšími hektarovými výnosy. Vyšší sklizně jsme zaznamenali jen u plodin, u nichž došlo k výraznějšímu nárůstu plochy, na které se pěstují,“ zmínil ve zprávě ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.
Zemědělci vyprodukovali například méně obilovin, a to hned o 1,1 milionu tun zrna. Poklesla také výroba řepky, a to o 200 tisíc tun.
Hůře je na tom i kukuřice na zeleno a siláž, té loni zemědělci vypěstovali o 1,7 milionu tun méně než předloni.
Ovšem některým komoditám se dařilo. Lépe na tom byla řepka cukrovka, technický a setý hrách. Cukrovky se urodilo o 4,4 milionu tun více, ale také vyrostla na větší pěstební výměře než v roce 2016.
A ne jinak je to i v případě hrachu. „Hrachu se sklidilo vůbec nejvíc v desetileté historii, a to 87 323 tun. Ve srovnání s rokem 2016 se jedná o navýšení o 18 620 tun. Sklizňová plocha této komodity se meziročně zvýšila z 26 601 ha na 34 793 ha,“ vysvětlil Hrbek.
Zemědělský svaz: Může za to počasí
Podle Českého zemědělského svazu jsou za vším do značné míry výkyvy počasí, jako třeba loňské sucho. „Zemědělství není odvětví jako každé jiné a má svoje specifika existující objektivně a nezávisle na lidské vůli. Zemědělství je spjaté s přírodou, zachází s živými organismy apod. Z tohoto důvodu se v něm dosahuje nižší míry výnosnosti kapitálu než např. v průmyslu, kde uvedená specifika nepůsobí,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí svazu Jana Sixtová.
Témata:
Související
Je to každej rok stejný,tihle jezevci bečí a bečí,akorát zapoměli, že řepku a kukuřici tady nikdo nežere.