Ostatky kardinála Berana se vrací do Česka. Z Vatikánu je doprovodí Holub

Převoz ostatků povolil začátkem ledna papež František v souladu s Beranovou poslední vůlí. Kardinál, který zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství a o jehož blahořečení církev usiluje, bude pohřben v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.

Zatím je pohřben v bazilice svatého Petra ve Vatikánu, protože vláda v komunistickém Československu nepovolila návrat kardinálova těla do vlasti.

Nacisté ho věznili, komunisté vyhnali z vlasti: Kardinálovi (†81) po 50 letech splní přání

Beranova cesta má připomenout působení kardinála

„Já jsem velmi rád, že budu moci být ten, kdo doprovází proces od baziliky svatého Petra až do katedrály. V této chvíli to obnáší různé body, zastavení cesty. Pravděpodobně bude jedním z nich římská kolej Nepomucenum, dalším bude samozřejmě přivítání zde na letišti, pravděpodobně také zastavení na kněžském semináři, kde pan kardinál dlouhá léta působil,“ řekl Holub. Cesta by podle něj měla mít charakter vzpomínky na to, jak Beran v Česku, a především v Praze, jako kardinál působil.

Josef Beran má sochu v pražských Dejvicích. | ČTK

Zapovězený návrat do Československa

Proces blahořečení kardinála Berana byl zahájen v roce 1998. O převoz jeho ostatků usilovala česká strana dlouhodobě. Beran se po odjezdu z Československa do Vatikánu u příležitosti jmenování kardinálem v roce 1965 nesměl vrátit do vlasti.

Je jediným Čechem, jehož tělo bylo pohřbeno po boku papežů v kryptě chrámu svatého Petra. Dlouholetou internací se Beran stal symbolem útlaku pro náboženské přesvědčení a současně připomínal demokratickému světu těžký osud Československa.

Česko chce zpátky ostatky kardinála Berana. Je pohřben na nejposvátnějším místě ve Vatikánu

Kardinála připomene v Plzni velká výstava

V Plzni ho letos připomene na konci listopadu velká výstava pořádaná společně biskupstvím, městem a Beranovou rodinou. „Chceme tím také uzavřít výročí 100 let české státnosti, protože jsme přesvědčeni, že pan kardinál Beran je jednou z naprosto výjimečných osobností, která k identitě české státnosti přispěla jak svými postoji během druhé světové války, tak při komunistickém puči i při obhajobě svobody v rámci druhého vatikánského koncilu,“ dodal Holub.