Devět z deseti divokých hřebců z Milovic je nově ve východních Čechách

Organizátorům se v sobotu podařilo v Milovicích, kde v rezervaci divocí koně žijí od roku 2015, naložit devět z deseti mladých exmoorských hřebců, kteří se narodili v roce 2016. U Hradce Králové jsou čtyři, u Jaroměře pět. Nyní jsou v aklimatizačních ohradách, kde stráví přibližně měsíc, poté se budou moci pohybovat po prostoru, který je pro ně v lokalitách vyhrazený. Celkem jde o více než 20 hektarů.

„Když hřebečci dosáhnou zhruba druhého roku života, začne je dominantní hřebec odhánět od stáda,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Exmoorští koně jsou přizpůsobiví

Nová působiště koní se od rezervace v Milovicích liší, i když lokalita Plachta byla stejně jako Milovice v minulosti využívána vojáky. „Lokalita Na Plachtě je podobně suchá, jako je ta v Milovicích, ale je více zalesněná,“ uvedl Dostál. Josefovské louky jsou úplně jiný typ prostředí, jedná se o podmáčené louky, kde roste jiný typ vegetace. Koně se tak budou muset adaptovat na jiný typ pastvy. Exmoorští koně jsou podle Dostála velmi přizpůsobiví.

Stěhování koní z Milovic | ČTK

Zarůstání ploch, které dříve využívali vojáci i vojenská technika, vede podle ochránců ke ztrátě rozmanitosti. Divocí koně nejsou oproti domácím druhům zvířat vybíraví, jako první se pouští do agresivních druhů trav, které vytlačují vzácné rostliny, na jejichž růst bývá navázaný i výskyt vzácných brouků, motýlů a podobně.

Vrací se po 7 tisících letech

Transport desátého hřebce by se měl uskutečnit později. Při přípravě naložení se koně nejprve uzavírají v půlhektarové ohradě, poté se přesouvají do manipulačního prostoru, který má několik čtverečních metrů. Z něj se nakládají na návěs, který je převáží.

Divocí koně se do východních Čech vrátí po sedmi tisících letech, vědci se shodují, že vymizeli na konci neolitu.