Lída promluvila o depresích: Léky ji tak zpomalily, že nedokázala ani psát

„První psychickou ataku jsem měla ve svých 17 letech. Jsem z upřímně věřící rodiny. Spoustu věcí mi to dalo, ale bylo tam taky několik takových, které nebyly jednoduché,“ začala vyprávění o své nemoci a o svém životě Lída.

Deprese se ozvaly v pubertě. Lída byla velmi nadaná a inteligentní dívka. Kvůli matematice ale nešla na gymnázium. Volila cestu menšího odporu a zamířila na učiliště. Na učilišti ale vyčnívala, přestože chtěla zapadat, nezapadala. Lišila se hned v několika základních věcech.

Lída byla přetížená

„Byla jsem katolička a v pohanském Kolíně nás bylo jen pár katolíků. Měla jsem strašný strach, že se zkazím, že začnu chlastat a střídat kluky, bylo to takové, že mě to až paralyzovalo. Pak jsem chodila do houslí a tím jsem také vyčnívala. Ještě k tomu jsem byla premiantka,“ vyčetla Lída všechny věci, kvůli kterým mezi ostatní děti nezapadala.

Nezastavila se, chodila na nejrůznější soutěže, na kytaru, do houslí a nikdo, nespíš ani ona sama, si nevšímal, že je přetížená. Jednoho dne měla jet na chatu k profesorce češtiny, místo do vlaku do Veselí nad Lužnicí, ale sedla na vlak do Podbořan. „Od té doby vím, že člověku může takzvaně rupnout v bedně,“ směje se teď už Lída.

Po porodu přišly halucinace a těžké deprese: Laďka (40) skočila z balkónu a skončila na vozíku

Ve vlaku se seznámila s Liborem, za rodiči se místo v neděli vrátila v až úterý. Po návratu domu si všimli, že s dívkou něco není v pořádku. Tak skončila v Kosmonosech (psychiatrická nemocnice, pozn.red.). Byla tam měsíc, na další jela do Nové Paky. Do maturitního ročníku nastoupila až v říjnu.

Najednou neuměla psát, vlivem léků byla zpomalená, ztloustla. „S Liborem jsem chodila, ovšem rozešli jsme se ve chvíli, kdy jsem se začala uzdravovat,“ popsala Lída. Libor prý zjistil, že celou dobu chodil s někým jiným.

Po škole šla pracovat na poštu. Později nastoupila na teologickou fakultu. Po ní zamířila do knihovny, na inzerát se seznámila se svým mužem a 15 let byla šťastná. Snažili se o děti, ale ty nepřicházely.

Lída dneska může normálně fungovat

„Najednou jsem byla strašně neklidná, uvědomila jsem si, že se něco děje. Nic si nenalhávám a tak jsem se šla objednat k psychiatrovi,“ vysvětlila Lída. Než jí vzal, tak to ale trvalo poměrně dlouho a psychiatr nebyl nakonec ani kvalitní.

Po dalších peripetiích a nárazech, kdy se objevila první mánie, je dnes 4 roky v remisi, tedy v období bez příznaků nemoci. Nikdy si nemůže být jistá, že ataka zase nepřijde. „Moje paní doktorka říká, že mám dobrou prognózu, protože jsem inteligentní spolupracující pacient,“ dodala.

Ke svojí profesi se nyní věnuje právě i osvětě. Objíždí republiku a diskutuje s veřejností na téma deprese. A to i proto, aby si lidé uvědomili, že se za onemocnění nemají stydět a pokud se člověk necítí po psychické stránce dobře, je zapotřebí vyhledat lékaře. Lída toho svého našla až napotřetí. Na svoji lékařku teď nedá dopustit. Narozdíl od mnoha jiných pacientů dokáže normálně pracovat.

Přelom roku přináší i nárůst sebevražd. Expert radí, jak čelit depresi

Lidé příznaky deprese často podceňují. Možná je to i kvůli tomu, že se kus laické veřejnosti na psychická onemocnění dívá stále trochu skrze prsty. Přitom stačí poznat prvotní příznaky a jít včas k lékaři.

Jak vypadají prvotní příznaky deprese? „Je to plačtivost, smutná nálada, na rovině myšlenkové si pak člověk nevěří, mnohdy třeba nemá chuť ráno vstát a vstoupit do nového dne,“ uvedl před časem pro Blesk Zprávy psycholog Jan Kulhánek.

Podle odborníka nemoc však nelze paušalizovat. Navíc mohou mít lidé i fyzické projevy jako bolesti svalů nebo zad. Příznaky jsou tak velice individuální.

„Může s tím souviset i nechutenství nebo naopak přejídání. Lidé také často ztrácí zájem například o sex. Celkově člověka najednou nezajímají věci, které ho bavily a běžně je dělal,“ dodal Kulhánek.

Co na to lékaři?

Pokud se člověk stydí zajít za odborníkem, psychologem, potom by mu měl pomoci i jeho praktický lékař, ke kterému může mít pacient z mnoha důvodů blíž.

„Praktický lékař správně rozezná depresi u svého pacienta ve 30 až 40 procentech případů a 45 procent depresí správně léčí. Zatímco po celém světě výskyt deprese stoupá, v České republice výskyt depresivního syndromu klesl, a to z 18 procent v roce 2014 na loňských (2017) 16 procent. Zásadní roli v tom hraje fakt, že se lidé nebojí svěřit svému praktikovi,“ uvedl lékař Ladislav Slováček.

Manželka Trojana o doživotním prokletí: Prášky už nesmím nikdy vysadit!

K psychiatrovi by měl praktik pacienta odeslat, pokud si to pacient výslovně přeje. Specialistu musí podle experta lidé vyhledat i v případech pochybností, zda nejde o bipolární poruchu (kterou nakonec zjistili i Lídě), deprese je těžká a opakuje se, nebo na ni nezabírají léky.

Praktickým lékařům může pomoci i speciální web Rozpoznejtedepresi.cz. Jeho garantem je například právě Ladislav Slováček. Stránka souží právě k tomu, aby praktici dokázali depresivním pacientům ještě účinněji pomoci.