Svěřenské fondy musí od ledna do veřejného seznamu. Jinak jim hrozí zánik
Svěřenské fondy se od 1. ledna 2018 budou muset povinně zapsat do veřejného seznamu. Fondy zakládané od ledna vzniknou dnem zápisu do evidence, starší fondy mají půl roku na to, aby se nechaly zapsat. Jinak jim hrozí zánik, informovala Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů. Svěřenské fondy dávají lidem možnost na generace dopředu spravovat osobní nebo firemní dědictví. V Česku je zřejmě nejznámější případ, kdy do svěřenských fondů převedl svůj holding Agrofert šéf ANO Andrej Babiš.
„Stěžejní novinka spočívá v tom, že se obdobně jako u obchodních korporací bude odlišovat zřízení svěřenského fondu od jeho vzniku. Svěřenský fond bude zřízen okamžikem, kdy svěřenský správce přijme pověření ke správě fondu, k jeho vzniku dojde až zápisem do evidence svěřenských fondů,“ uvedl Aleš Eppinger z advokátní kanceláře Schaffer & Partner.
Zápis do evidence svěřenských fondů nebude zpoplatněn. Vzhledem k tomu, že většinou jde o rodinné uspořádání, a nikoli o podnikatelské subjekty, je toto rozhodnutí logické, uvedl James Turnbull z asociace. Registrace by se měla dělat elektronicky.
Další zásadní novinkou jsou změny obsahu statutu svěřenského fondu, ve kterém bude muset být nově uveden počet svěřenských správců a způsob, kterým jednají. Zapisovanými skutečnostmi budou zejména označení fondu, identifikace jeho správce a datum vzniku. Zapsat se bude muset také takzvaná osoba obmyšleného - tedy osoby, v jejíž prospěch je fond založen. Dokud ta nebude v evidenci zapsána, nebude jí možno poskytnout žádná plnění.
Evidence by neměla mít dopad na Babišovy fondy
Část informací ale nebude veřejná, například identifikace osoby zakladatele a obmyšleného se na veřejnost nedostane. K neveřejným údajům budou mít přístup pouze státní orgány či exekutoři, případně osoby, které prokážou právní zájem. „Takovou osobou může být například věřitel svěřenského fondu či finanční instituce při navazování obchodního vztahu s klientem,“ dodal Eppinger.
Turnbull si nemyslí, že evidence bude mít viditelný dopad na fungování svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Veřejně dostupné informace budou totiž výrazně omezené. „U jeho fondu je navíc většina informací již veřejně známá,“ podotkl. Babiš letos v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
V Česku je zhruba tisíc svěřenských fondů
Do rejstříku se budou zapisovat nejen svěřenské fondy podle českého práva, ale též zahraniční svěřenské fondy působící na území ČR. Podle odhadu asociace je v Česku zhruba tisíc svěřenských fondů. Konkrétní počet bude známý až po 30. červnu 2018, kdy vyprší termín pro zápis existujících nebo nově vznikajících svěřenských fondů do evidence.
„Myslíme si, že rejstřík bude mít spíše pozitivní dopad. Pomůže vybudovat větší povědomí o tomto institutu a též jeho přijetí jako nástroje, který napomáhá rodinám při řešení problémů týkajících se majetku,“ dodal Turnbull.
Kontrola státu nad svěřenskými fondy se od ledna 2018 zpřísní i v dalším ohledu. Účinnosti totiž současně nabývá novela zákona proti praní špinavých peněz. Tou se zřizuje tzv. evidence skutečných majitelů, do níž bude svěřenský správce povinen nechat zapsat skutečného majitele fondu, tedy fyzickou osobu mající nad činností fondu rozhodující vliv.
Tak to jsem v klidu. Já jsem si založil svěřenský fond až letos, tak jsem rád, že ho nemusím nikde přehlašovat. Tyto úřední věci, to není nic pro mě. Svěřenský fond jsem si založil přes https://www.alphacitizen.com/cs/ a bylo to vcelku jednoduché, tak jsem byl rád, protože jsem se bál, abych ho vůbec zvládl založit.