Simona chce omezit svéprávnost své dcery. Ke znalci ji dovlekla až policie

Autor: David Budai - 
29. listopadu 2017
05:50

Několikaleté čekání na znalecký posudek není v Česku zdaleka výjimkou. Znalci jsou často přetížení nebo jim práci komplikují nejrůznější okolnosti. Soudy to pak neúsnosně protahuje. Ukázal to i případ dcery paní Simony, které chce matka omezit svéprávnost kvůli těžké nemoci, protože krade a ubližuje lidem. Znalec ji nemohl vyšetřit, protože ho žena vytrvale ignorovala.

Simona z Ústeckého kraje podala k soudu návrh na omezení svéprávnosti své dcery, která trpí těžkou formou schizofrenie a odmítá léčbu. Chce dceru umístit do léčebny, protože žije na ulici, krade, ubližuje a dopouští se dalších trestných činů. Jenže ani po dvou letech od podání návrhů se nic nevyřešilo a soud nerozhodl. Důvod? Nebyl dodán posudek znalce, který by skutečný stav dcery popsal.

Znalec si dotyčnou pozval, aby ji mohl vyšetřit, jenže ona tento požadavek vytrvale ignoruje. Vyšetřit se nenechá a paní Simona dceru nedokáže přesvědčit a ke znalci „dotáhnout“. Problémem je, že soudní řízení se kvůli tomu zatím nehnulo z místa. Až nyní se věc řeší a nemocná dcera byla ke znalci přivedena policí.

Soudy si znalce nehlídají

Nejde zdaleka o jediný případ, kdy čekání na znalecký posudek způsobilo zbytečné soudní průtahy. Například kancelář ombudsmanky jich registruje celou řadu. Problém je hlavně na straně soudů, protože na znalce dostatečně nedohlížejí a nevymáhají zpracovávání posudků ve stanovené lhůtě. Neméně časté je, že soudy posudky žádají po znalcích, kteří jsou pracovně přetížení.

„Opakovaně se setkávám s případy, kdy soud ustanoví znalcem někoho, kdo je tak pracovně vytížen, že ani při sebelepší vůli nemůže posudek zpracovat ve stanovené lhůtě. Soudce pak lhůtu znovu a znovu prodlužuje a soudní řízení stojí,“ potvrzuje běžnou praxi zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Podle něj kvůli tomu řízení trvá neúměrně dlouho a lidé zůstávají v nejistotě.

Jen za letošní rok ombudsmanka dostala 272 stížností kvůli soudním průtahům a jejich počet v posledních letech roste. Tyto stížnosti se týkají prakticky oblastí soudních řízení. „Je to například rozhodování o změně výchovy, pozastavení vykonatelnosti exekuce, schválení využití stavebního spoření syna omezeného ve svéprávnosti nebo určení otcovství,“ upřesnila mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Odškodné za soudní průtahy Odškodné za soudní průtahy | Archiv CNC

Na rozhodnutí o synovi čekala 22 let

Nekonečnou trpělivostí se musela obrnit třeba paní Věra, která na rozhodnutí soudu čekala neuvěřitelných 22 let. Žádala o úpravu výchovy a výživy dítěte po rozvodu, jenže její syn mezitím dospěl. Nakonec dostala od státu za průtahy odškodné 336 tisíc korun.

A finanční kompenzaci dostávají každý rok stovky lidí, takže se státu průtahy prodražují. Například v roce 2016 vyplatilo ministerstvo spravedlnosti celkem 742 odškodnění v celkové hodně 60,5 milionů korun, o rok dříve to bylo 703 odškodnění za celkem 67 milionů. Za posledních šest let se tato částka vyšplhá téměř k půl miliardě korun.

„U trestních řízení v Česku se průměrná délka dlouhodobě zkracuje. V případě občanskoprávních sporů to tak ale bohužel není,“ myslí si advokát David Zahumenský, který se na průtahy v soudních řízeních specializuje. Podle něj je situace problematická, pokud délka řízení přesáhne dva roky.

Video  Rozhovor se soudcem: 103 tisíc Čechů bankrotuje. Kdo na nich v bídě ještě vydělá?  - Klára Bruclíková, Blesk Zprávy
Video se připravuje ...

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi