Krachující technoparky už spolkly miliardy. Hrozí zánik dalších, hejtman projekty brání

Ivo Vondrák, současný hejtman a poslanec za ANO, několik let vedl elektrotechnickou fakultu Vysoké školy Báňské v Ostravě a následně i celou univerzitu. V této doby vymyslel i projekt obřího superpočítačového centra za 1,85 miliardy korun. Počítač patří k největším v Evropě a do Ostravy láká vědce i firmy z okolních zemí. Za doby jeho šéfování Moravskoslezskému kraji vzniklo také velké Moravskoslezské inovační centrum (MSIC), které rozšířilo již existující ostravský vědecko-technologický park.

Vondrák tedy patří k lidem, kteří se výrazně zasloužili o technologický rozvoj v kraji a dokázali účelově využít evropské dotace. To je důležité nejen pro budoucí konkurenceschopnost kraje i celé země, ale třeba i k tomu, aby poskytl práci ve firmách tisícům horníků, kteří v regionu přicházejí o práci. Právě díky rozvoji technologií je možné je přeškolit třeba na práci v oblasti IT. Jinak by skončili na úřadu práce.

Krach v Ostravě komplikuje život vědcům

Ten stejný člověk ale nyní musí sledovat, jak se vědci z jeho bývalé domovské univerzity dostali do problémů kvůli jinému obdobnému projektu – krachuje totiž Technologické centrum Ostrava, které bylo otevřeno v roce 2010. Dostalo dotaci z EU ve výši 42,3 miliónů korun a mělo zkoumat technologie v oblasti energetiky nebo ekologické likvidace odpadu. Jenže nyní je firma Inovační, která centrum provozuje, v insolvenci. Univerzita sice s centrem nemá majetkově nic společného a pouze s ním obchodovala. Bohužel ale vědcům, kteří v areálu působí, hrozí vystěhování.

Na ekologii šlo 42 milionů z EU. Centrum v Ostravě „spolklo“ dotaci a teď krachuje

Podobné komplikace vnímá hejtman jako realitu, s níž je nutné se smířit. „Vznik a rozvoj technologických center i přes dílčí potíže jednotlivců považuji za klíčový tah pro budoucí prosperitu celého kraje,“ řekl pro Blesk.cz Ivo Vondrák s tím, že dotace na technologický rozvoj považuje za smysluplné.

Podle něj je důležité do podobných projektů investovat, přestože u části z nich hrozí problémy nebo krach. I proto kraj pod jeho vedení letos investoval do inovačního centra MSIC dalších bezmála 6 milionů korun. „Chceme přivést do regionu více rostoucích a exportujících firem, investic do inovací, průmyslového výzkumu a vývoje. A zajistit intenzivnější propojení podnikatelského prostředí s akademickou sférou,“ dodal Vondrák.

Technoparky za 13 miliard korun

Podobných vizí vzniklo v Česku za posledních 13 let přibližně osm desítek. Alespoň tolik technologických parků, center a inkubátorů na území republiky podle odhadů Blesk.cz vyrostlo. V rámci operačních programů na ně zamířily dotace v celkové výši přes 8,1 miliardy korun. Dalších více než 5 miliard se rozděluje v aktuálním období.

Česko má přitom ve srovnání s jinými zeměmi nadprůměrný počet podobných center, v průměru jeden projekt připadá na 120 až 150 tisíc obyvatel. Například v Dánsku je jeden park na 1,2 milionu obyvatel, ve Španělsku na 1,4 milionu. Obecně se má za to, že by evropská země neměla mít více než 3 parky na milion obyvatel.

To má už dnes své dopady a některé z parků čelí finančním problémům nebo dokonce krachu. Například Technologický park Nupharo nedaleko Ústí nad Labem dostal na svůj vznik dotaci bezmála 300 milionů korun. Jenže už během několika měsíců po svém otevření se dostal do finančních problémů. Celkem 290 miliónů dostal také jeden ze dvou technologických parků v Jihlavě, který sídlí v Hruškových sadech. Peníze se proinvestovaly, ale park prakticky nikdy nezačal fungovat.

Krachů přitom může být v následujících letech více, protože postupně začnou dobíhat takzvané podmínky udržitelnosti. Ty říkají, že po určitou dobu – zpravidla 3 až 5 let – je nutné projekt provozovat, jinak hrozí odebrání dotace. Problémem nicméně je, že pokud technologický park reálně krachne, šance na to, že stát peníze vymůže zpátky, je obvykle minimální. To je i případ technologického centra v Ostravě, které bylo zmíněno v úvodu článku.

Vyhlídka v údolí, hambinec za peníze z EU: Jak se rozdělují dotace z Bruselu?

Skutečný dopad miliardových dotací do technologických a inovačních center nedokážou v současné době objektivně zhodnotit ani experti. Podle nich řada projektů, které také dostaly desítky milionů korun, funguje velmi dobře. Bude tak nutné si počkat na celkovou „úmrtnost“ parků, která bude známá během následujících dvou až tří let.

Ministerstvo: neúspěchy nelze předvídat

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které dotace rozděluje, nevnímá krachující projekty fatálně. Podle resortu jde o daň za to, že řada projektů uspěje a začne technologie skutečně rozvíjet a poskytne nová pracovní místa nebo přitáhne zahraničí firmy.

„Pokud by se ministerstvo snažilo vyhnout neúspěšným projektům, muselo by například minimalizovat podporu projektům v Ústeckém kraji, které vykazují výrazně nižší úspěšnost s ohledem na objektivní socio-ekonomické podmínky ve srovnání s projekty z rozvinutých regionů,“ uvedl mluvčí František Kotrba s tím, že každý schválený projekt předtím projde důkladným zhodnocením. „Nelze z tohoto pohledu zpětně hodnotit relevantnost či užitek podpory těmto projektům,“ dodal.

„Tím, že vytvářejí dobrý základ pro rozvoj technologií v regionech, jsou vědeckotechnologické parky také důležitým předpokladem pro vstup a rozvoj zahraničních investorů zaměřujících se na výzkum a vývoj. Investice do jejich vzniku a rozvoje tedy nelze považovat za zbytečné,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí agentury CzechInvest Petra Menclová.

Podívejte se, jak to vypadá v areálech technologických parků, které se dostaly do finančních potíží nebo jim hrozí krach: