7°C
Vánoční koledy v obchodech škodí psychice, říká výzkum. Motivují ale lidi k utrácení
I když se vánoční koledy ze začátku můžou zdát jako příjemná věc, jejich dlouhodobý poslech pro lidi vůbec není dobrý. Dokonce psychice ubližuje. Vyplývá to ze studie klinické psycholožky Lindy Blairové, informuje Sky News. Jiné studie ale potvrzují, že sváteční hudba v obchodech lidi motivuje k většímu utrácení a marketingoví mistři toho hojně využívají.
„Vánoční hudba nám může evokovat pocit pasti – neustále připomíná, že musíme nakoupit dárky, vymyslet občerstvení a organizovat oslavy,“ vysvětluje psycholožka, proč poslech koled není dobré přehánět. Nejvíce ohroženi „zblbnutím z Vánoc“ jsou podle ní prodavači v obchodech, kteří jsou podobné muzice vystaveni celou svojí pracovní dobu.
Dlouhodobé statistiky ukazují, že pro 61 procent lidí je vánoční období stresující. Přítomnost dalších prvků, jako intenzivní vyhrávání koled, vše ještě zhoršuje. „Hudba obchází racionalitu a jde rovnou do emocí. Proto má takovou moc,“ říká Blairová. Prodavačů v obchodech je jí upřímně líto. „Obsluha se musí naučit ty koledy přestat vnímat. Když to neudělá, nebude schopna se soustředit na cokoli jiného,“ pokračuje.
Vánoční muzika bude lidem vadit o to víc, pokud je vyhrávána moc hlasitě a moc brzy. „Člověk tak veškerou svoji energii investuje do snahy nic neslyšet,“ tvrdí psycholožka.
Hudba ovlivňuje několik oblastí mozku, které vyvolávají emoce, reflexy, podmiňování, vizualizaci, paměť a očekávání. Díky tomu poslech určitých tónů způsobuje tzv. efekt pouhého vystavení – psychologický fenomén popisující stav, kdy si lidé oblíbí věc jen na základě toho, že jsou jí neustále vystaveni. Z počátku tak vystavení oblíbené muzice, mezi kterou se koledy se svojí každoročně opakující se tendencí řadí, vyvolává pozitivní pocity. Ty se ale rychle s přemírou opakování můžu změnit v negativní.
Se správnou hudbou k větším prodejům
Pro obchody je díky tomuto efektu vyhrávání koled výhodné. Marketingoví experti to na základě nespočtu výzkumů a statistik dlouho ví a využívají, co nejvíce to jde. Například při pouštění klasické muziky lidé volí více luxusní zboží, u country zase nejlépe nakupují spotřební zboží, jako je mýdlo, zubní pasta nebo kancelářské potřeby.
Nejpřekvapivější výsledky dal dva roky starý pokus s krmivy pro kočky. Lidem, kteří se účastnili experimentu, byly při nákupu silně předraženého žrádla pouštěny čtyři hudební žánry. Výsledkem bylo, že kdo poslouchal Franze Schuberta, ten velmi ochotně vysokou částku zaplatil.
Když ovšem majitel obchodu zrovna nechce řešit určité žánry hudby, nemusí. Jakákoli „normální“ hudba bude stačit. Jak ukázal výzkum amerických profesorů marketingu Richarda da Yalche a Erika Spangenbergera, lidé jsou v prostředí s hudbou ochotnější trávit čas. Člověk se totiž spíš zaměří na zpracování hudby a méně řeší svůj odchod.
Profesoři také zjistili, že tišší hudba zákazníky uklidňuje a oni se nákupním centrem pohybují pomaleji, čímž pádem mají možnost obchod si pořádně prohlédnout. Pokud ovšem v obchodě nehraje hudba žádná, zákazník se necítí dobře. Slyší svůj každý krok a každé slovo prodavačky a nemůže se soustředit na nákup. Ticho ho jednoduše ruší.
Ten hluk motivuje k odchodu.