V Česku je rekordně málo dlužníků, kteří nedokáží splácet. V počtu vede Ústecký kraj

Nejzodpovědnější jsou lidé ve Zlínském kraji a jen těsně je následují obyvatelé Vysočiny. V obou krajích je méně než 5 procent dlouhodobých dlužníků. Oproti tomu nejhorší je situace v Ústeckém kraji, kde dluží bezmála 14 procent lidí. Přes dvoucifernou hranici se dostal i Karlovarský kraj s více než 12 procenty dlužníků.

„V Olomouckém kraji klesl podíl občanů se závazky po splatnosti v negativním registru SOLUS poprvé v historii sestavování našeho indexu pod hranici 7 procent. Potíže občanů jsou zde přibližně poloviční než v Ústeckém kraji, kde je podíl osob s dluhem po splatnosti těsně pod hranicí 14 procent,“ komentoval situaci tajemník sdružení SOLUS Jan Stopka.

Češi si napůjčovali neskutečných 277 miliard. Téměř třetina dlužníků je přitom bez práce

Zástupci SOLUS se však shodují, že trend je dlouhodobě pozitivní. Nejvíce lidí dlužilo finančním institucím peníze před čtyřmi lety, kdy průměrně dlužilo 8,5 procenta lidí. Za zlepšující se platební morálkou Čechů stojí posilující ekonomika i samotná existence registru dlužníků. 

„Nejčastějším důvodem k nesplácení je ztráta zaměstnání či výkyvy v příjmu,“ vysvětluje Alena Bičáková z Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky. Podle ní je tak dobrá pracovní morálka Čechů způsobená především silnou ekonomikou a stále nízkou úrokovou sazbou.

Vliv podle ní může mít i to, že se zlepšila finanční gramotnost obyvatel. Neexistují podle ní ale data, na kterých by se dalo určit, zda to tak je, nebo jakou měrou se to na zadluženosti podílí. Určitý podíl na tom může mít i to, že si banky lépe hlídají, komu peníze půjčí, k tomu slouží právě i systém SOLUS.

Stavební spoření: Zhodnocení peněz, nebo přežitek s vysokými poplatky?

„Odhadujeme, že bez registrů klientských informací by v ČR mohlo mít závazky po splatnosti až dvojnásobné množství občanů. Vycházíme přitom ze srovnání se zeměmi, kde registry klientských informací nefungují nebo nemají oporu v zákonech – například v Maďarsku, Lotyšsku nebo Slovinsku,“ dodává k tomu Stopka.

V registru sdílí informace o svých klientech banky, společnosti, které poskytují nebankovní půjčky i telefonní operátoři nebo distributoři energií. Neskončí v něm ale okamžitě každý, kdo by jednou zapomněl na složenku.

„Členská společnost může zapsat svého zákazníka do registru SOLUS po neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek,“ vysvětluje Miroslav Beneš mediální zástupce sdružení SOLUS. Do registru se tak dostane skutečně jenom ten, kdo své závazky nechce, nebo nemůže splácet dlouhodobě.

Zima, tma a formuláře: 300 lidí čekalo od noci před úřadem kvůli kotlíkovým dotacím

„Členové sdružení SOLUS tak dávají dlužníkům dostatečný prostor pro to, aby na upozornění o dluhu po splatnosti mohli reagovat,“ dodává Beneš. Výše dluhu navíc musí dosáhnout alespoň na 500 korun.

Výjimkou je pouze začátek a konec smlouvy. Na jejím začátku totiž banky dlužníka do registru zahrnou už po dvou měsících. Na konci smlouvy pak stačí že svou poslední splátku neuhradíte ani po třech měsících.