Jakub za krádeže softwaru dostal pokutu šest milionů. Mnohem častěji ale kradou firmy
Přes všemožná opatření a prevenci internetové pirátství jenom kvete. Firmy si nejčastěji nezaplatí za software, jedná se hlavně o ty, které fungují v průmyslu a stavebnictví. Chycené firmy v průměru zaplatí odškodné 500 tisíc korun. Počet případů krádeže softwaru v sektoru výroby se za poslední rok zdvojnásobil. Netýká se to ale jen firem, software stahují i běžní uživatelé, vedle toho je zajímají například filmy a populární seriály jako třeba Hra o trůny. V minulém roce skončilo za katrem 30 lidí, za pirátění a následnou distribuci hrozí až osm let za mřížemi.
Českému průmyslu se daří a s ním i softwarovému pirátství ve výrobním a stavebním odvětví. Podle protipirátské organizace BSA se počet případů krádeže softwaru v sektoru výroby za poslední rok zdvojnásobil. Nepoctivým podnikatelům se totiž nechce platit za licence softwaru, který slouží k návrhu konstrukcí, staveb, designu či řízení technologického procesu výroby.
„Průměrná náhrada škody v oblasti průmyslové výroby se vyšplhala na 500 tisíc korun, v jiných oblastech je to podstatně méně. Což je dáno vyšší cenou softwaru určeného pro využití v průmyslu, například CAD aplikací pro návrh konstrukcí a průmyslových výrobků,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí organizace BSA, která sdružuje výrobce softwaru.
Kradou i běžní uživatelé
„Nepirátí“ ale jenom firmy, jsou to i jednotlivci. Ti, kteří následně ukradený obsah nabízí třeba ke stažení, riskují i vězení. Poslední větší trest padl letos v srpnu. „Naposledy pravomocně odsouzený pachatel byl muž (44 let), kterého odsoudil okresní soud v Pardubicích. Dostal podmíněný trest 36 měsíců, odložený na 48, propadnutí věci a povinnost ve zkušební době nahradit způsobenou škodu dle svých sil a uhradit České protipirátské unii, která zastupuje poškozené 360 tisíc,“ uvedla ředitelka České protipirátské unie Markéta Prchalová.
Podle unie šlo o vcelku velkého piráta. Měl „na triku“ 144 děl, ale počet stažení ze serveru fastcr, kde díla nabízel, byl 49766. Takže jeho uploady si stáhlo necelých 50 tisíc lidí. Jenom v loňském roce bylo podle unie odsouzeno na 30 hříšníků.
Za to najít firmu, která by se otevřeně bavila o svém prohřešku, tedy krádeži softwaru je v podstatě nemožné. BSA však přede dvěma lety informovala o mladíkovi Jakubovi F., který software stahoval a sdílel. Škoda ho tenkrát měla vyjít na skoro 6 milionů korun. Nakonec ji však platit nemusel. S poškozenými se domluvil mimosoudně. Vykoupil se tím, že natočil odstrašující video se svým příběhem. Aby se pokuty zbavil, muselo dosáhnout 200 tisíc zhlédnutí. Což se nakonec podařilo.
„Byl velmi úspěšný, dosáhl milionu zhlédnutí za necelých 14 dní. Jakubův příběh se dostal do celého světa, tehdy jsem dával rozhovory televizím z Británie Austrálie, Švédska, dostalo se to i do Japonska do Číny jako příběh,“ popsal pro Blesk.cz Hlaváč.
Nepoctivé firmy fungují tak, že nakoupí pár licencí. S tím, jak firma roste a nabírá nové zaměstnance, však nedokupují nové, popřípadě používají nekomerční licence určené pro výuku. Krádeže softwaru pak často nahlásí konkurence. Protipirátská organizace tak mívá asi 10 nových případů měsíčně.
Falešná udání prý nehrozí
BSA se snaží preventivně předejít falešným udáním požadavkem, aby oznamovatel vystoupil z anonymity a spolupracoval na vyšetřování případu. „Sepíšeme s ním smlouvu, která vylučuje, aby někoho udal bez pádných důkazů. Pomoc při vyšetřování kompenzujeme 10procentním podílem na vymožené škodě. Pokud nepoctivá firma zaplatí odškodné milion, obdrží tedy 100 tisíc korun,“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Podle poslední studie BSA je téměř každý třetí program v Česku instalovaný nelegálně. Kvůli pirátství softwarové firmy působící v Česku přicházejí ročně o 3,6 miliardy korun. Porušování autorských práv se však daří lépe odhalovat a po nepoctivých firmách vymáhat vysoké odškodné.
Mezi běžnými uživateli jsou pak pirátskými trháky filmy, často takové, které ještě nevyšly na DVD a vysílají se teprve v kině. Nebo populární seriály jako Hra o trůny.
Postihy hrozí tučné, soudy však většinou udělují podmínku. „Může to být šest měsíců až dva roky, u kvalifikovaných skutkových podstat je to až pět let a dále až 8 let. Soudy až na výjimky dávají tresty podmíněné, to znamená, že pachatel dostane podmíněný trest odnětí svobody odložený na určitou dobu,“ popsala Prchalová.
K tomu zlodějíčci dostávají zpravidla některý z dalších trestů. Nejčastěji je to propadnutí věci, tedy počítače, na kterém se toho trestného činu dopouštěli. Někdy to bývají i peněžité tresty. V dalších případech pirát vyvázne s obecně prospěšnými pracemi.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.