České zemědělství vymírá, chybí 20 tisíc lidí. Mezi krávy nechtějí ani vězni
Jen za poslední rok ubylo v Česku na 1000 zemědělců, další tisíce jich dlouhodobě schází. Ještě na přelomu tisíciletí pracovalo v zemědělství 175 tisíc lidí, dnes jich je jen něco přes 100 tisíc. Problém se vyhrotí v dalších letech, kdy řada pracovníků odejde do důchodu. Mladí lidé totiž o obor nemají zájem, protože jde o náročnou práci, která není dobře zaplacena.
Zemědělské družstvo v Polici nad Metují bude mít už během několika málo let velké potíže. Už nyní se potýká s velkým nedostatkem pracovníků a ti stávající stárnou. „Problém to začne být, až generace lidí, kteří mají čtyři pět let před důchodem, skončí. Každý rok vidím, jak někdo přijde, rozpačitě stojí, a za tři dny mi řekne, že to dělat nebude,“ řekl pro Blesk.cz šéf družstva Petr Šrámek.
Mladí lidé podle něj nemají zájem v tomto oboru pracovat. „Vymizel u nich vztah k zemědělství,“ myslí s tím, že důvodem je i to, že za fyzicky a časově náročnou práci nedostanou dostatečně zaplaceno. Plat v zemědělství se totiž dlouhodobě pohybuje pod celostátním průměrem, aktuálně činí v průměru 22 379 korun. Šéf družstva proto shání, kde se dá. „Volali jsme dokonce i do věznice, jestli by k nám nešli vězni pracovat, ale nebyli volní,“ vzpomíná Šrámek.
Chybí pěstitelé, chovatelé a traktoristé
Jeho obavy nejsou ojedinělé a trápí řadu českých zemědělců. Podle Agrární komory momentálně chybí 12 až 15 tisíc sezonních pracovníků. Nejvíce schází pěstitelům ovoce, zeleniny a chmele, ale také v drůbežárnách a na jatkách. Nesezonních, tedy řádných zaměstnanců, chybí na 4500. Podniky například shánějí na 1800 traktoristů nebo chovatelů zvířat.
„Ztráta zaměstnanců, stárnutí zemědělské populace a nízký zájem uchazečů a absolventů, to vše vyústilo ve výraznou a dlouhodobou poptávku po kvalitních zaměstnancích,“ uvedl pro Blesk.cz prezident komory Zdeněk Jandejsek. Podle něj je potřeba situaci akutně řešit, proto už komora iniciovala dialog škol, zemědělských podniků a státu.
Kritický je hlavně nedostatek absolventů v oboru. „Trvá nízký zájem studentů o zemědělské obory a zároveň je velký problém se sháněním učitelů odborných předmětů a jejich ohodnocení,“ říká Jandejsek s tím, že složité je také zajišťování odborné praxe. Školy podle něj zatěžuje i zbytečná administrativa. „Je zde také společenské vnímání odborných učňovských oborů jako poněkud méněcenných,“ dodává.
Jen za poslední rok v Česku ubyla zhruba tisícovka zemědělců, momentálně je jich 100 200. Pokud bude trend úbytku lidí pokračovat, dotkne se to nejen české zemědělské produkce, kdy bude potřeba dovážet ze zahraničí více ovoce, zeleniny, masa nebo mléka ze zahraničí, ale také venkova. Zrychlí se totiž jeho vylidňování.
Ministerstvo: Pomůžou hlavně dotace
Ministerstvo zemědělství o problému ví a řešení vidí hlavně v systematické finanční podpoře a dotacích. „I do budoucna musíme v oblasti podpory mladých zemědělců pokračovat v nastaveném trendu a tuto oblast podnikání s významnými pozitivními dopady rovněž na kulturní krajinu a sociálně ekonomické souvislosti venkovského života dále rozvíjet a podporovat,“ říká mluvčí resortu Markéta Ježková.
Podpora pro mladé lidi je prý dostatečná, například pro rozjezd zemědělského podnikání je lidem do 41 let poskytována dotace až 45 tisíc euro (1,1 milionu korun) na čtyři roky. „Podpořit je možné zemědělské stavby a technologie pro živočišnou i rostlinnou výrobu, zpracování vlastní zemědělské produkce, nákup mobilních strojů, ale také nákup zemědělských nemovitostí,“ vysvětluje Ježková s tím, že v rámci jiného operačního programu nabízí také dotace ve výši 40 až 50 procent na investice do zemědělské výroby. Mladí zemědělci mohou také příplatky v rámci přímých plateb na obhospodařovanou plochu
Zemědělci: Je to složité i pro vysokoškoláka
Dotace sice zemědělci vyžívají, praxe ovšem ukazuje, že jsou často problematické. „Dotační politika je tak nepřehledná, složitá a protichůdná. Musíme na dotace najímat firmy, protože tomu nerozumíme, a to jsme vysokoškoláci ve vedení firmy,“ říká k tomu zemědělec Petr Šrámek.
Lidi nahradily roboti a mléko chemické továrny.