Jindřich bojuje proti xenofobii v Česku novou hrou. Může ji dostat i do škol

Hra Xenofil vznikla na základě poznatků, které její spoluautor Jindřich Pavlásek získal při zpracovávání diplomové práce. Uvědomoval si, že existují hry, ve kterých se tvoří skupiny stejných obrázků, jako například Candy Crush Saga. A hráč, který za to získává body, pak u telefonu nebo počítače tráví hodiny. Jindřicha napadlo princip obrátit a udělat hru, ve které by hráči utvářeli skupiny z různorodých symbolů. Do grafické podoby ji potom zpracoval Radim Špetlík (30).

„Celá hra je zasazena do příběhu dětí, které se snaží najít kamarády a následně jednoho kamaráda zachraňují před předsudky, před zlobou, která se v něm probudila. Vyprávění je pohádkové a ta zloba, xenofobie, je zobrazená jako chapadlatá příšera. Dítě se s ní snaží vypořádat,“ uvedl pro Blesk.cz Pavlásek.

Proti xenofobii i proti šikaně

S pedagogy ani s psychology vývojáři nespolupracovali. Muži vycházeli z různých teoretických přístupů, antropologických studií i z toho, jak v roce 2015 média hovořila o uprchlících, radikalizaci společnosti a začleňování do ní. Ve hře se nacházejí i takzvaně osamocené kameny (každý kámen představuje člověka), které poukazují na to, že se každý může ve společnosti cítit například osamocený, případně šikanovaný.

„Foťte uprchlíky,“ vyzval rasistický web Čechy. Ti začali hlásit černochy

Tvůrci už mají i první reakce. „Nějaké ohlasy už máme, hra je zdarma s možností přispět, pokud se lidem zalíbí. Zvažujeme vydání na počítač, zatím je jen pro mobilní zařízení, a přidání dalších úrovní, někteří z hráčů, kterým se hra líbila, nám o ně psali, uvažujeme tedy, že bychom je nabídli. Bavili jsme se i o vytvoření deskové hry, ale to je zatím neurčité,“ dodal Pavlásek.

O hru mají zájem i některé neziskové organizace, jako například Charita České republiky. Neziskovky by ji rády použily v rámci svých výukových programů.

„Tvůrci k nám přišli, měli schůzku s kolegyněmi, zatím to probíhá v testovacím programu a uvidíme, jestli by to bylo použitelné pro naše projekty. Charita se tedy o hru zajímá,“ uvedl pro Blesk.cz tiskový mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Učitelé si výhodami nejsou jistí

Zajímavá připadá i samotným pedagogům. „Slyším o tom poprvé, ale Xenofil mi připadá zajímavý. Myslím, že by to pomohlo v integraci cizinců, ale hlavně v integraci jakkoli znevýhodněných dětí. Stálo by to za vyzkoušení,“ myslí si učitelka prvního stupně Jitka.

Oproti tomu vychovatelka Monika by podobným hrám moc nevěřila. „Pokud to má opravdu smysl a nějaký cíl, tak to děti mohou pochytit, ale moc bych tomu nevěřila. O hře jsem ještě neslyšela, tak těžko víc polemizovat.“ Podobně situaci vidí i studentka speciální pedagogiky Zuzana: „Myslím, že hra moc nepomůže, děti spíš ovlivní výchova jejich rodičů a média než cílená hra.“

„Odbouráváme předsudky“

„Zajímavá je v tom, že máme programy pro školy, pro výuku a v těch se snažíme odbourávat různé předsudky. Předsudky vůči menšinám všeho druhu, ať jsou to národností, nebo náboženské, případně tělesné. Když je nějaký žák například silnější, tak se mu děti často posmívají, cítí se být odstrčen,“ dodal Oulík.

Týden Františky: Nesnášenlivost, mráz a diskutabilní dětská výchova

Hra nemá žádná daná řešení, hráče vede k určité hodnotové orientaci. Má poukazovat na to, že všichni lidé, ať už přišli odkudkoli, jsou si rovni. Nezáleží na barvě pleti, vyznání nebo tloušťce. Podle tvůrců je potřeba lidi nejprve poznat, a ne soudit.

Psycholog: Má to smysl

Způsob, jaký tvůrci zvolili, je zajímavý i podle psychologa. „Má to význam, je to dobrý způsob, jak nějaké téma zprostředkovat, rozhovor o tématech, prožívání, nastartovat emoce,“ řekl pro Blesk.cz psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl. V minulosti podle odborníka dobře zafungovala i hra pro děti z dětských domovů, pomocí které přicházely na věci, jaké mají děti z běžných rodin zažité právě už z domácího zázemí.

Podle Kulhánka musí taková hra děti zaujmout, získat si jejich pozornost a záživnou formou jim témata nabízet. Pokud bude dobře udělaná, bude mít podle odborníka i svůj význam.

Jsou Češi nejrasističtější národ v Evropě? Vadí jim prý černoši, Židé, Asiaté i muslimové

Ne všechny hry a aktivity mají pozitivní význam, a proto by rodiče neměli ztrácet povědomí o tom, čím se jejich ratolesti zabývají. „Jde o to, jaké myšlenky, témata dětem a dospívajícím nabízíme. Teď tady byla velká aktivita „Modrá velryba“, to je odstrašující příklad něčeho, co je sociálně patologické. Nehledě na to, že se všichni neshodli, zda to reálně existuje. Rodiče i děti samy o tomhle tématu mluvili, nic pozitivního to nepřineslo,“ dodal pro Blesk.cz Kulhánek.