Divočáky zasažené africkým morem chtějí na Zlínsku oplotit. A usnadnit odchyt

Pevné ploty chce hejtmanství osadit kolem silnic mezi Zlínem a Fryštáckou přehradou a také mezi Lípou a Slušovicemi. „Jde o místa, kde předpokládáme migrování černé zvěře a rozšíření ohniska nákazy. Z jiných stran nám to drží vesnice, města,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková (ANO). Ploty by podle ní ve zmíněných úsecích mohly vydržet dva roky.

Problematické oplocení

Podle Státní veterinární správy (SVS) požadavek na oplocení už projednalo Národní centrum pro tlumení nákazy. Účastníci se ale shodli na tom, že zavádět oplocení či částečné oplocení rizikové oblasti jako veterinární opatření je problematické. „Zejména se jedná o míru účelnosti, nákladovosti a také režimu v oplocené oblasti,“ řekl ČTK Petr Majer ze SVS.

Myslivci musí zadržet divočáky na zamořeném území, jinak zaplatí tučnou pokutu

V co nejkratší době by podle radní měla být v regionu instalována také odchytová zařízení. Stavy černé zvěře se podle ní díky nim podaří redukovat rychleji než odstřelem. Stát budou v zamořené zóně kolem Zlína, do budoucna s nimi hejtmanství počítá v celém Zlínském kraji.

„Odchytová zařízení představují klece z kari sítí, které mají vstup. Zvíře vejde dovnitř a ven už se nedostane. Je to děláno takovým způsobem, že pokud se tam dostane srnčí nebo jelení, tak se to neuzavře. Je to dáno tím, že prasata ryjí. V případě, že se tam dostane černá zvěř, začne rýt a vstup zapadne,“ řekla Balaštíková.

Desítky odchytových zařízení v celém kraji 

V celém kraji by se podle ní měly v příštích měsících objevit desítky odchytových zařízení. Jak menších o velikosti dva krát 2,5 metru, tak i mnohem rozměrnějších, i několikahektarových. V zamořené zóně bude hustota jejich rozmístění vyšší.

VIDEO: V Praze na Černém Mostě pro změnu řešili útoky divočáků

Černá zvěř nakažená africkým morem prasat se zatím drží ve zhruba dvacetikilometrovém okruhu severně od Zlína, kde má dostatek potravy. Navíc se zde nesmí střílet, divočáci tedy mají klid.

O úhradu nákladů by se podle Balaštíkové měl postarat stát. „Pokud by se mor rozšířil do velkochovů prasat, škody půjdou do miliard. Teď se bavíme o statisících,“ řekla.

Jurečka: Za prasečí mor v Česku mohou zřejmě lidé. Policie nákazu prošetřuje

Africký mor prasat není pro lidi nebezpečný

Požadavek na nová veterinární opatření v souvislosti s africkým morem prasat vzešel z pondělního jednání zástupců Zlínského kraje, myslivců, veterinářů a zemědělců. Nemoc, která není přenositelná na člověka, veterináři potvrdili u 63 divočáků v zamořené oblasti na Zlínsku. Od 17. července odlovili myslivci v území intenzivního lovu na Moravě 522 divokých prasat.

Africký mor prasat přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. Stát kvůli africkému moru prasat nařídil intenzivní lov divočáků na celém území Česka a povolil dosud zakázané techniky lovu. Minulý týden veterináři povolili odstřel i v části zamořeného Zlínska.

34 mrtvých divočáků: Prasečí mor se šíří Zlínským krajem

Mrtví divočáci z jiného regionu mor neměli

Na uhynulé divočáky upozornili lidé i na Uherskohradišťsku. Likvidovány tam byly hned tři kusy. Veterináři se obávali, aby se mor nerozšířil i mimo Zlínsko. To se naštěstí nepotvrdilo.

„Vzorky z Uherskohradišťska byly negativní a ochranné pásmo není nutné rozšiřovat,“ uvedl ředitel Krajské veterinární správy František Mahdalík. V závěru minulého týdne upozornili obyvatelé obce Sušice na kus za obcí. Na další pak ve škarpě u cesty na okraji obce. „Měli jsme opravdu obavu ze šíření, ale zvíře pravděpodobně srazilo auto, když přebíhalo do pšenice,“ řekla starostka Sušic Ladislava Vlachynská. Další divočák byl v lese u silnice u Buchlovic. Dosud bylo nalezeno 53 kusů a u 31 se mor potvrdil. Nyní se chystají veterináři s myslivci instalovat pachové chemické ohradníky, které by měly zvířata zastavit v přechodu do jiného regionu.