Robertovi (34) šlo při jízdě o život: Ve slepém úhlu se mu „ztratila“ tramvaj
I obyčejná cesta do práce se může snadno změnit v drama. Ve slepém úhlu zrcátek se totiž může schovat další vozidlo, nebo hned celá tramvaj. O tom může vyprávět i Robert (34), který podobný šok zažil.
Možná to zní neuvěřitelně, ale Robertovi (34) se při předloňské jízdě v zrcátku „ztratila“ celá tramvaj. „Jel jsem do práce a cestou jsem vzal kamarádku, že ji svezu na metro. Nijak jsme nepospíchali a provoz byl klidný,“ zavzpomínal Robert na jeden z nejnepříjemnějších zážitků v životě.
„Už kousek od cíle jsem odbočoval vlevo. A v tom jsme se srazili s tramvají. Vůbec jsem ji neviděl. Schovala se mi ve slepém úhlu. Naštěstí jsem jel pomalu a ona zrovna dojížděla do stanice. Tramvaji se nic nestalo, ale já měl hned opravu za devět tisíc. Navíc to byl poměrně nepříjemný šok,“ dodal řidič.
Jeho zážitek přitom není zase tak výjimečný. Slepé úhly jsou místa, na která při běžném posedu nemá řidič šanci vidět. Většinou tomu brání různé sloupky, hrany oken nebo jde o místa mimo zorný úhel zrcátek.
„Jsou velkou komplikací pro řidiče, protože ten musí mít co největší přehled a musí sledovat dění v silničním provozu. Slepé úhly jsou víceméně u každého typu motorového vozidla," řekl dopravní expert Milan Janda z Akademie dopravního vzdělávání Dekra.
Knight Rider z Trenčína: Slovák sestavil vlastního Kitta, Hasselhoff by záviděl!
Slepé úhly může ovlivňovat i konstrukce daného vozidla (osobní/nákladní, sklon a šířka sloupku a podobně). „Na vině jsou i předměty, které ve vozidle nemají, co dělat. Jako jsou držáky navigace, telefonů, zavěšené předměty na vnitřním zpětném zrcátku. Vadí ale i špatně nastavený posed řidiče (ergonomie). Výsledkem jsou pak ztracená vozidla, která předjíždí, chodci na přechodu, kteří nejsou vidět přes sloupek, při couvání a podobně,“ pokračoval Janda.
Správně nastavené zrcátko
Podle experta je také často na vině nesprávné používání zpětných zrcátek. „Mnoho řidičů vnější zrcátka používá velmi málo, nebo při některých manévrech zcela vůbec a spoléhají se na vnitřní zpětné zrcátko, což je nedostačující. Řidiči nákladních vozidel jsou v tomto ohledu důslednější, což vyplývá z povahy vozidla, které řídí, a zpětná zrcátka sledují důsledněji,“ dodal Janda.
Správně nastavené zpětné zrcátko vypadá tak, že na menší části plochy zrcátka – cca do jedné třetiny – by mělo být vidět auto, ve zbytku musí být vidět prostor vedle a za autem.
Ještě trochu horší to mají obávaní kamioňáci. Přestože jsou jejich vozidla vybavena nejrůznějšími zrcátky nebo třeba kamerami, mají větší slepé úhly. „Kamion to má horší, je vyšší a řidič má horší výhled. Není vidět přibližně dva metry před auto, metr vlevo od auta, asi 4 metro vpravo od auta. Za konec návěsu se klidně vejde celý další kamion. Má mnohem širší mrtvá pole při pohledu šikmo vzad i šikmo vpřed,“ uvedl řidič z povolání Pavel Číhal.
A jaká jsou další ošemetná místa pro kamioňáky? „Pod přední rohy se vejde klidně celé auto, vedle vpravo taktéž, řidič jej nemá šanci vidět ani v zrcátku, ani přes okno,“ dodal Číhal.
Zkušenosti řidičů se slepými úhly:
Šárka Šmídová: Na dálnici předjížděl jeden kamion druhý a ve slepém úhlu měl mě v osobáku. Začal mě vytlačovat k levé krajnici, kdybych rychle nešlápla na plyn a neujela mu, tak bylo po nás.
Štěpán Coufal: Zrovna dneska jsem měl podobný zážitek v Brně. Důchodkyně na kole najela vedle mne na semaforu na pravou krajnici, odbočoval jsem doprava a ona samozřejmě jela rovně. Což moc nechápu, blikal jsem dlouho před křižovatkou a stejně… Usilovně jsem ji hledal v zrcátkách, protože někde být musela. Nechal jsem ji tedy odjet, měl jsem ji vpravo vedle nádrže.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.