Klíště se pro Helenu stalo noční můrou. Houby vystřídala zimnice a třes

Autor: Zuzana Zelenková - 
12. května 2017
05:40

Paní Helena (71) si klíště přinesla z hub. Nepoužívala proti parazitům žádné repelenty ani jinou ochranu. Tenkrát ji vůbec nenapadlo, že by se mohla nakazit klíšťovou encefalitidou. Nemoc přitom může mít nepříjemné trvalé následky, které se nakonec nevyhnuly ani jí.

Na vycházce lesem se na ni klíště přisálo před deseti lety. Zdravotní problémy se objevily po několika týdnech. „Bylo to hrozné, horečka, zimnice, třes. Nevěděla jsem, co to může být,“ vzpomíná Helena.

„Nakonec jsem se dostala do péče lékařů, kteří se mě jakoby mimochodem zeptali, jestli jsem náhodou neměla klíště, a bylo jasno,“ popisuje. Začala série vyšetření a léčba. Paní Helena se nevyhnula ani pobytu v nemocnici. Dnes každému doporučuje očkování. „Myslím, že investice do očkování se vyplatí. Byla to noční můra, navíc mi zůstaly trvalé následky, často mne bolí hlava a mám deprese,“ dodává.

Nákaza z mléka

Nakazit se nemusíte jen od klíštěte. Onemocnění, které postihuje mozek a mozkové blány, se přenáší třeba požitím nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka. Případně mléčných výrobků. Když se virus dostane do těla, startuje inkubační doba, která trvá týden dva. Když se nemoc dostane do druhé fáze, hrozí zasažení centrální nervové soustavy a trvalé následky.

Josef Mohyla popisuje své problémy po prodělání klíšťové encefalitidy:

Video Josef Mohyla popisuje své problémy po prodělání klíšťové encefalitidy. - Daniel Vitouš

Choroba má několik fází. V té prvotní je to horečka a únava. Ve druhé fázi se nemoc projeví typicky bolestí hlavy nebo zvracením. „Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu,“ uvádí primář neurologického oddělení jihlavské nemocnice Ondřej Škoda.

Právě Češi můžou až za čtvrtinu všech onemocnění encefalitidou v Evropě. Podle průzkumu agentury Stem/Mark 67 procent dotazovaných ví, že jediná prevence proti nemoci je očkování. Přesto se u nás počet očkovaných dlouhodobě drží u 24 procent. Oproti tomu v sousedním Rakousku je očkovaných 83 procent lidí. Přitom 76 procent dotázaných si uvědomuje, že se můžou nakazit do dvou hodin od přisátí klíštěte.

Eva Miláčková zmiňuje své problémy po prodělání klíšťové encefalitidy.

Video Eva Miláčková popisuje své problémy po prodělání klíšťové encefalitidy. - Daniel Vitouš

„Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by prohlédnout své tělo a oblečení a hledat lezoucí nebo přisátá klíšťata. Z hlediska klíšťové encefalitidy se nestačí kontrolovat jen na konci dne. Průběžná prohlídka v terénu sice nemusí vést k nalezení všech klíšťat, ale sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar.

Jak klíště vyndat?

„Nejlepší je klíště vyviklat ze strany na stranu, aby se samo pustilo. Místo nepotírat olejem, nejlepší je zakápnout ho dezinfekcí nebo nějakým alkoholem a potom vyviklat. Klíště nemá žádný závit, proto nemá smysl jím točit, jak jsme mnohdy zvyklí,“ uvedla Nikola Moskalová z Medica Healthworld.

Klíště se tedy nepotírá ani krémem ani olejem. Podle odborníků by se totiž začalo dusit a tím by rychleji vyloučilo případné nakažené sliny do krve. Točení proti směru hodinových ručiček zase může vést k utržení hlavičky.

Podle odborníků byl loňský výskyt klíšťat v Česku velmi vysoký. Klíšťovou encefalitidou onemocnělo 565 lidí. Většina českých pojišťoven na očkování přispívá. Lidé by neměli zapomínat, že nakažená klíšťata jsou i ve městech.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud