Zelený čtvrtek: Papež umyje nohy mafiánům, Češi si připijí zeleným pivem

Papež František bude na velikonoční Zelený čtvrtek sloužit mši se svěcením olejů ve svatopetrské bazilice. Poté provede papež tradiční obřad mytí nohou, který se letos uskuteční ve věznici v obci Paliano u Říma, kde si odpykává trest i řada bývalých členů mafie.

Na rozdíl od svých předchůdců neprovádí současný papež rituál mytí nohou v kostele, ale v místě, kde se dotyční lidé přirozeně vyskytují. Tradiční omývání nohou přitom odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před jeho ukřižováním.

Loni byl papež mezi uprchlíky

Minulý rok papež navštívil uprchlické středisko v Castelnuovo di Porto u Říma, aby upozornil na strasti běženců. Pomoc uprchlíkům je jednou z priorit Františkova pontifikátu.

Před dvěma roky myl František nohy taktéž mezi vězni – v římské věznici Rebibbia. Nohy umyl a políbil tuctu odsouzeným (šesti mužům a šesti ženám). Před třemi roky si vybral ústav pro tělesně postižené a v roce 2013, v první rok svého pontifikátu, umyl nohy mladým v nápravném zařízení pro mladistvé.

Papež pronesl velikonoční poselství a požehnání. Zastal se uprchlíků v Evropě

Dřívější papežové prováděli tento rituál v římské bazilice svatého Jana Lateránského a nohy myli kněžím, kteří měli představovat Ježíšovy následníky. František myl obřadně nohy lidem z okraje společnosti každoročně už jako argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio v Buenos Aires, když navštěvoval věznice, domovy důchodců či hospice.

Název vznikl omylem

S večerem přichází velikonoční třídenní neboli triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou přitom vrcholem liturgického roku a největšími křesťanskými svátky. Třídenním končí pro křesťany svatý týden, poslední postní týden před Velikonocemi.

Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Jeho český název navazuje na německé lidové pojmenování Gründonnerstag, které je pravděpodobně odvozeno ze zkomolení záměnou staroněmeckého greinen (plakat) s grün (zelený).

Obchody na Velikonoce jeden den zavřou. A jak je to s účtenkovou loterií?

Vznikl tak vlastně omylem, ale nezabránilo to vzniku četných obyčejů s ním spojených – tím nejrozšířenějším je, že se má v tento den jíst zelená strava, například špenát, zelí, kopřivy, zelí či bylinky, aby byl člověk celý rok zdravý.

VIDEO: Velikonoce pod dohledem policie. Podívejte se na bezpečnostní opatření v Praze

Jidáše a zelené pivo

V Česku se pečou na Zelený čtvrtek jidáše, velikonoční kynuté pečivo. Měly připomínat provaz, na kterém se Jidáš, který zradil právě na Zelený čtvrtek Ježíše Krista a vydal ho římským vojákům, ze zoufalství nad svým skutkem posléze oběsil. Objevují se však i nové tradice – například pití zeleného piva.

Naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty, protože symbolicky odlétají do Říma. Místo zvonů se ozývají klapačky a řehtačky. Po Zeleném čtvrtku následuje Velký pátek, připomínka dne, kdy Kristus zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

VIDEO: Na Zelený čtvrtek zelené pivo. Takhle ho dělali v Brně.

Velikonoční pondělí, kdy Češi chodí s pomlázkou na koledu a velké obchody letos zavřou, s křesťanskou tradicí nesouvisí.