Tragédie v Brdech: Shořelo tam cenné vřesoviště
Na Berounsku u obce Malá Víska shořela část nejcennější zóny chráněné krajinné oblasti. Na místě zasahovaly desítky hasičů, oheň už je pod kontrolou, řekl kolem 17:00 mluvčí středočeských hasičů Petr Svoboda. Podle Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR živelně shořely dva až tři hektary vřesoviště v první zóně chráněné krajinné oblasti Brdy na bývalé dopadové ploše Jordán.
O požáru se hasiči dozvěděli kolem půl jedné odpoledne. Na místě zasahoval i vrtulník s bambivakem, tedy vakem naplněným vodou. Podle mluvčího Svobody byl kvůli rozsahu požáru vyhlášen druhý stupeň poplachu. Zatím není jasné, co požár způsobilo.
Vřesoviště v lokalitě unikátního rozsahu vznikla na dopadových plochách zrušeného vojenského prostoru Brdy odlesněním a dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy při vojenských cvičeních. Požáry vřesovištím neškodí, řízené vypalování je i součástí plánu péče o tato místa. „Podstatný je však rozdíl mezi živelně vzniklým požárem a řízeným vypálením. Při živelném požáru není šíření ohně pod kontrolou, a mohou tak být ohroženy i okolní porosty. Hasičům se dnes naštěstí podařilo včas zasáhnout a oheň se nerozšířil do lesa," uvedl vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.
Podle něj mohl mít dnešní požár nedozírné následky, ale zároveň tato zkušenost může přispět k řešení požárního rizika na bývalých dopadových plochách, které jsou daleko od civilizace s nedostatkem vody pro hašení a s velkým množstvím uschlých rostlin. „Pokud bychom ve větší míře využívali řízených požárů, přispěje to k významnému snížení požárního rizika a zároveň napomůže i zachování unikátních vřesovišť,“ dodal Fišer.
Řízený požár byl na malé části dopadové plochy Jordán ve spolupráci s rokycanskými hasiči v květnu loňského roku. Vřes stárne zhruba po 25 letech, ztrácí schopnost vegetativního rozmnožování a následně vřesoviště odumírá a začíná se rozpadat. Nové rostliny pak ideálně klíčí na obnažené půdě.
„Vřesoviště na dopadové ploše Jordán se nachází někde uprostřed vývojové fáze s menším podílem semenáčků soustředěných především do kráterů po výbuších munice. Udržování vřesoviště v příznivém stavu proto vyžaduje aktivní lidské zásahy,“ doplnil vedoucí správy CHKO Brdy.
Tak první krok je splněn. Teď můžeme jen čekat který z vládnoucích dobytků, nebo jejich kamarádíčků tam začně stavět haciendu.