Dal nemocným léky, dostal tučnou pokutu. Lékař Josef K.: Nemohl jsem je zklamat
Do ordinace praktického lékaře Josefa K. ve Šluknovském výběžku zavítala před třemi lety kontrola ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a objevila u něj 1427 balení léků. Za porušení zákona dostal pokutu 800 tisíc korun. Lékař se proti pokutě odvolal k soudu. Jak přiznal Blesk.cz, věděl, že se pohybuje na hraně zákona, ale zároveň dodal, že pokud objíždí domovy důchodců a nehybné pacienty, tak není jiná možnost.
Lékárníci přezdívají činnosti, kdy si lékaři hromadí léky v ordinacích a porušují tím zákon, „batůžkaření“. Zákon o léčivech povoluje lékařům vydávat léky jen ve výjimečných případech, pokud to vyžaduje zdravotní stav pacienta.
Lékař Josef K. přiznává, že skutečně měl v ordinaci 1427 balení léků, nicméně se hájí: „V té době jsem kromě běžné praxe objížděl domovy důchodců a samostatné imobilní pacienty, kterým jsem poskytoval lékařské služby přímo na místě – pro tyto lidi je velmi komplikované přijet do města, čekat hodiny u lékaře a pak ještě hledat lékárnu.“ Zároveň přiznává, že léky, které měl v ordinaci, skutečně pacientům dával. „K tomu jsou léky určeny,“ dodal.
SÚKL za porušení zákona uložil lékaři pokutu 800 tisíc korun a povinnost k náhradě nákladů v paušální výši tisíc korun. Josef K. podal proti rozhodnutí odvolání. V roce 2014 putovalo odvolání na Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ministerstvo v listopadu tohoto roku rozhodnutí SÚKL potvrdilo. Lékař pokutu zatím nezaplatil, podle něj řízení ještě stále běží.
Lékárníci: Lékaři myslí na peníze, ne na pacienty
Česká lékárnická komora (ČLeK) se domnívá, že lékařům, kteří protizákonně uchovávají léky v ordinacích, jde hlavně o ekonomický zisk, ne o zdraví pacienta.
„Pokud lék předepíše a zároveň vydá lékař, existuje logicky pochybnost, zda tak neučinil proto, že za předepsání a výdej léku bude odměněn,“ vysvětluje Michaela Bažantová, mluvčí ČLeK, a dodává: „Vzniká také pochybnost, zda neexistuje pro pacienta vhodnější lék než ten, který má lékař zrovna v ordinaci k dispozici.“ Podle Bažantové mají k uchovávání a výdeji léků kompetence pouze lékárny.
Lékař má ve své kompetenci uchovávání léků potřebných k provedení svých zdravotních výkonů – jedná se například o injekce, vakcíny, masti nebo dezinfekci na ošetření ran. Mohou také uchovávat zákonem vymezené množství vzorků léčivých přípravků, které jim poskytne zástupce farmaceutické firmy.
Česká lékařská komora: Na vině jsou i lékárníci
Podle zprávy SÚKL má případ spojitost s další pokutou pro lékárnu, kde lékař pravděpodobně získával svoje zásoby léků. Ta dostala pokutu ve výši 200 tisíc korun a 50 tisíc korun musela zaplatit pokutu za správní delikty dle zákona o návykových látkách.
Michal Sojka, mluvčí České lékařské komory (ČLK), Blesk.cz řekl: „Pokud má lékař v ordinaci léky, nemůže za to jen on, ale také lékárníci. Zároveň uznal: „Samozřejmě není správné, když je lékař napojený na nějakou lékárnu, která mu léky dodává a on je s ní domluvený.“
Přesto se však ČLK snaží zákon změnit: „V Česku řada míst, kde lékárna není, a lékař je tak jediné zdravotnické zařízení v okolí. Myslím, že pokud by mohl lékař vydávat léky, samozřejmě po domluvě s lékárnou, tak by to jistě ocenila řada ležících nebo starších pacientů, kteří si sami do lékárny těžkou dojedou,“ řekl Sojka a dodal: „Pokud se v minulosti uvažovalo, že léky bude vydávat Česká pošta, tak v tom případě nevidím důvod, proč by nemohl léky vydávat lékař, který má patřičné vzdělání.“
Obviněný lékař: Nemohu pacienty zklamat
S mluvčím ČLK se ztotožňuje i obviněný lékař: „Je zásadní rozdíl mezi lékařem ve velkém městě, který de facto neopouští ordinaci, a lékařem na malém městě, který kromě příchozích pacientů také poskytuje službu pacientům po celém okrese, kteří nemají možnost si k lékaři či pro léky zajet.“
Lékárníci se domnívají, že uchovávání léků v ordinaci je běžnou praxí. Mluvčí ČLK tuto teorii odmítá. Lékař Josef K. podotýká: „Nemohu hovořit za kolegy, dokážu si ale představit, že existují místa, kde se to řeší podobně.“
„Já mám jako lékař povinnost lidem pomoct, jak nejlíp umím, což jsem činil – i s vědomím rizika, že se pohybuji na hraně,“ uvedl Josef K a uzavírá: „Je to o stanovení žebříčku priorit – já dělám doktořinu celý život, je to pro mě víc než jen práce. Na malém městě se s pacienty sžijete, vidí ve vás autoritu – a vy si nemůžete dovolit žádného z nich zklamat.“
