Na moderní léčbu rakoviny nemá Česko peníze. Ministerstvo se upíná k novele

 „Moderní léčivé přípravky dokážou cíleně ničit cizí, pozměněné nebo nezdravé buňky v těle člověka. Zdravé buňky zůstávají nedotčené. Tím dochází k zamezení nebo úplnému vyléčení některých autoimunitních, zánětlivých a nádorových onemocnění,“ uvedl přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Nemocní se tak mohou rychleji vrátit zpět do plnohodnotného života.

Díky inovativní léčbě, která je v České republice stále v procesu schvalování úhrad, by mohli všichni pacienti dohromady získat přibližně 72 tisíc let. Jednoduše se to dá představit jako více než tisíc životů prožitých plnohodnotně do 70.  

Proléčenost moderními léčivými přípravky je ale v Česku až desetkrát nižší oproti vyspělým evropským zemím. Problém je prý špatná dostupnost inovativních léků, které se k pacientům dostávají se zpožděním nebo vůbec. „Může za to současný komplikovaný systém úhrad, který brání jejich rychlému rozšíření v praxi,“ upozornil Jindřich Kotrba z nezávislé konzultační společnosti Pharmeca.

Lékařka Lucie Hrdličková: Děti s rakovinou jsou hrdinové! Pomáhají dospělým vše zvládnout

Potíže s úhradou inovativních léků podle odborníků hrozí hlavně v onkologii

Počet nemocných, kterým by moderní léčba pomohla, přitom narůstá. Příkladem mohou být speciální léčebná centra, kde se počet pacientů mezi roky 2009–2015 zvýšil o 50 %. „Průměrný finanční náklad vynaložený na jednoho pacienta zdravotní pojišťovnou přitom zůstává stejný i přesto, že celkové náklady na nové léky rostou. Je to dáno tím, že se možnosti moderní léčby rozšiřují o její nová využití a nové diagnózy,“ vysvětlil ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Tomáš Doležal.

Narůstající obtíže s úhradou inovativních léků podle odborníků hrozí zejména v onkologii. Finanční náklady stoupají totiž nejen s množstvím nových léčivých přípravků, ale i rostoucím počtem nových onkologických pacientů a větším procentem nemocných, kteří s rakovinou přežívají.

„Pacienti většinou netuší, kolik léčba stojí a nevědí, že by z ekonomických důvodů nemuseli terapii dostat. Paušální úhrada léčby ohrožuje speciální léčebná centra. Ta pak nemohou uspokojit všechny zájemce, což je proti zásadě svobodné volby lékaře a rovné dostupnosti léčby pro všechny občany,“ řekla Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Antibiotika selhávají a dětem můžou přitížit. Hrozí jim dehydratace

Ministersvo vidí řešení v projednávané novele o léčivech

Hlavním důvodem jsou chybějící finance ve zdravotnictví. Česká republika ve výdajích na tuto oblast výrazně zaostává za západními zeměmi. V roce 2014 činily výdaje na zdravotnictví 7,7 % HDP, oproti tomu třeba ve Švédsku 11,2 %. Situace je podobná i v případě objemu investic do inovativní léčby. Peníze vynaložené za tuto léčbu na jednoho pacienta jsou v ČR přitom jedny z nejnižších v Evropě.

Ministerstvo zdravotnictví spatřuje řešení v aktuálně projednávané novele zákona o léčivech. „S příchodem levnějších variant léků s podobným účinkem (tzv. biosimilars), se výdaje na moderní léčbu mohou postupně snižovat, což může mít za následek zlepšení dostupnosti této péče pro pacienty,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí resortu Štěpánka Čechová.

Ve zmíněné novele o léčivech se navrhuje, aby se ceny léků s podobným účinkem snížily zhruba o třetinu, což by českému zdravotnictví ušetřilo během tří let přibližně dvě miliardy korun. Ty by pak mohly být využity na zajištění moderní léčby vyššímu počtu pacientů, kteří ji potřebují. „Ministerstvo zdravotnictví dělá všechno pro to, aby do úhrad za tento typ léčby šlo maximální možné množství peněz z veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovny na tuto léčbu dávají svým klientům více financí, než je určeno v úhradové vyhlášce,“ uzavřela Čechová.