Tisíce sebevražd, porody i popravy: Jak Češi umírali před 100 lety?

  • Autor: bud - 
    6. 12. 2016
    06:05

    Česko si velice podrobně eviduje, jakým způsobem jeho obyvatelé umírají. Není to přitom jen trend poslední doby, statistiky s rozpisem příčin úmrtí lze dohledat až desítky let zpátky. Ve 20. letech minulého století umíralo každý rok 140 až 170 tisíc lidí, největšími „zabijáky“ přitom byly nejrůznější nemoci. Ale nechyběly ani sebevraždy nebo popravy. Blesk.cz přináší unikátní přehled vycházející z čísel Českého statistického úřadu.

  • 1.Nemoci zabíjely desetitisíce lidí

    Nejvíce obyvatelstvo „kosily“ infekční nemoci, především pak tuberkulóza. Ta například v roce 1919 zabila více než 31 tisíc lidí, a to napříč všemi věky. Umíraly malé děti, dospělí i staří lidé nad 60 let. O rok dříve zase po celém světě řádila ničivá epidemie španělské chřipky, která podle odhadů po celém světě zabila až 20 milionů lidí.

     

    Velkými zabijáky byly také další nemoci, které už v současné době zpravidla nezabíjejí nebo se je podařilo vymýtit očkováním – neštovice, úplavice, tyfus, křivice nebo zánět plic. Například v roce 1925 zemřelo 4060 dětí na křeče, 777 na zajíkavý kašel a 408 na spalničky.

    Nemoci byly velkým zabijákem.Nemoci byly velkým zabijákem. | profimedia

  • 2.Smrt při porodu

    Zatímco dnes je úmrtí v průběhu těhotenství nebo při porodu spíše výjimečné a počítá se v jednotkách za rok, za první republiky to byly stovky. Ženy umíraly při potratech, v šestinedělí a často také při poporodních horečkách. Například v roce 1919 zemřelo 817 žen a podobné počty byly i v dalších letech.

    Stovky žen ročně umíraly při porodu.Stovky žen ročně umíraly při porodu. | Shutterstock

  • 3.Nehody a pády

    Nešikovnost a nešťastné náhody pronásledují Čechy nyní a pronásledovaly je i v minulosti. Při pohledu na statistiky z roku 1919 se utopilo 525 lidí (z toho 339 mužů), 334 se poranilo střelnou zbraní a 179 při pádu. Blesk zabil 58 lidí a 8 jich zemřelo na vyhladovění nebo z dostatku tekutin. Desítky mužů ročně také umíraly při práci v dolech nebo lomech. A výjimečné nebyly také otravy jídlem – například v roce 1925 tak zemřelo 32 lidí.

     

    Zabíjely také stroje: v roce 1925 zabilo 74 lidí auto, dalších 14 pak zemřelo po kontaktu s letadlem nebo balonem, případně po pádu z nich. 157 lidí zesnulo na železnici.

    Železnice zabíjela i před 100 lety.Železnice zabíjela i před 100 lety. | Pavel Ryšlink

  • 4.Tisíce sebevražd ročně

    Období první republiky bylo velmi „bohaté“ na sebevraždy. Čísla totiž ukazují, že v letech 1921 až 1936 se zabíjelo nejvíce lidí v poměru k počtu obyvatel. Šlo o rekordní čísla za posledních 140 let, každý rok takto umřely 3 až 4 tisíce lidí.

     

    Čísla z roku 1930 ukazují, že nejčastěji se lidé oběsili nebo uškrtili (1487 lidí), následovala sebevražda zastřelením (625) a otrava jedem (211). Další řádově desítky lidí se potom pořezaly, pobodaly, skočily z výšky nebo se nechaly něčím rozdrtit.

    Lidé se často zabíjeli sami.Lidé se často zabíjeli sami. | profimedia.cz - ilustrace

  • 5.Popravy ze statistik zmizely

    Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990, do té doby však popravení lidé běžně figurovali ve statistikách zemřelých. Zpravidla šlo o jednotlivce, například v roce 1919 šlo o dva popravené.

     

    Počet popravených výrazně narostl po roce 1948 a v rámci politických procesů v 50. letech. Zatímco ještě v roce 1948 je zaznamenáno 19 soudně popravených lidí, od dalšího roku však tato kolonka ze statistiky (ne)překvapivě zmizela. Šlo však o stovky lidí.

    Veřejná poprava Josefa Pfitznera (†44) na Soudním náměstí před pankráckou věznicí v PrazeVeřejná poprava Josefa Pfitznera (†44) na Soudním náměstí před pankráckou věznicí v Praze | Foto: Státní oblastní archiv v Praze, Jan Kaplický, Národní archiv

  • 6.Jak se umírá dnes?

    Pád na rovině, pád ze židle, kontakt se sekačkou nebo bodnutí nejedovatým hmyzem. I to jsou příčiny smrti, které eviduje Český statistický úřad společně s Ústavem zdravotnických informací. Mezi další kuriózní způsoby patří náhodné zadušení v posteli nebo pád do vany. Jak častá taková smrt je? A postihuje častěji muže, nebo ženy?

     

    Podívejte na EXKLUZIVNÍ PŘELED Blesk.cz.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

valduk ( 30. prosince 2016 08:23 )

Článek je lživej! Navíc ta propaganda je až směšná. Pokud bereme v úvahu pouze dobu kdy existoval svrchovaný československý stát (tedy bez tzv. Protektorátu), tak počet poprav byl na vrchu za uvádění Benešových retribučních dekretů do praxe, tedy bezprostředně po válce! Nikoliv jak tu trapně uvádějí po roce 48" a k tomu dodaj jako "ilustraci" fotku po válce popraveného náměstka primátora Prahy Josefa Pfitznera!

yarda ( 6. prosince 2016 09:57 )

Pokud dobře počítám, tak před sto lety zrovna byla válka co se jí později začalo říkat "První světová".

1912 ( 6. prosince 2016 06:56 )

matka nás včech pět poprodila doma a to jednoho za války při osvobozování ve sklepě na bramborách a já na poli 30,37.44,47,49tyto ročníky a všechny žijeme

beda88 ( 6. prosince 2016 06:14 )

nuuuuu, myslím si, že u PROKAZATELNÝCH vrahů (Stodolovi, Roubal aj.) by jim taky špagátek slušel. nač živit vrahy z našich daní, aby si leželi v teple na kanapíčku a čuměli na TV.

Zobrazit celou diskusi
Další videa