HIV pozitivní Lukáš (27): Byl to jeden sex bez kondomu, tu chybu si vyčítám
Lukáš Maxmilián Rybníček (27) je jeden z mála HIV pozitivních, který se nestydí o své infekci veřejně promluvit. I kvůli tomu ale často slýchá od lidí, které nezná, nadávky nebo výhrůžky. Stejně jako s nemocí i s nimi se již naučil žít. Blesk.cz teď poskytl otevřenou zpověď.
„Minulý rok v létě jsem prodělal chřipku s trošku těžším průběhem, tehdy moji mamku napadlo mě otestovat při odběrech i na HIV, které jsem se následně dověděl, že mám pozitivní,“ tak popisuje Lukáš moment, který mu navždy obrátil život vzhůru nohama. Moment, kdy se nakazil, si pamatuje dodnes. „Uvědomuji si to naprosto přesně, bylo to při nechráněném styku měsíc před diagnózou.“
Lukáš přitom nepatřil k těm nejrizikovějším skupinám. Mezi ty podle lékařů patří homosexuálové, kteří často střídají svoje partnery. „Nebyl to ten případ, že by to bylo nějakou velkou promiskuitou, byl to v podstatě jeden styk po delší době, ale bylo to s mužem, kterého jsem neznal. A to byla ta největší chyba,“ připustil Lukáš. Sám si není jistý, zda šlo o záměrné nakažení. „Nevím o tom. Více méně si za to můžu sám. I kdyby on o tom věděl, tak mojí chybou bylo to, že jsem se nechránil.“
Otevřená zpověď: Lukáš popisuje, jak se dozvěděl, že je HIV pozitivní
Rodina mě podpořila
Lukáš tak patří k 248 nově diagnostikovaným mužům za rok 2015. Loni se odhalila infekce také u 18 žen. „První reakce byl určitě velký šok. Ten ale díky mojí informovanosti, protože jsem se o to zajímal už dřív, tak po nějakém týdnu přešel, měl jsem maximální podporu svého okolí a své rodiny, což mi hodně pomohlo se s tou diagnózou vyrovnat,“ popsal Lukáš. Tomu trvalo se s virem smířit zhruba měsíc. Téměř okamžitě se také začal léčit.
„Jednou denně beru dva prášky. Moje virová nálož, což je množství viru v krvi, už se dostala na úroveň, kdy to laboratoř není schopná detekovat, takže léčba je úspěšná,“ vysvětlil Lukáš, který se velmi brzy rozhodl svůj život věnovat pomoci ostatním nakaženým. „Já jsem dříve podnikal, ale tohle mi dává víc. Víc mě to baví a naplňuje.“
Dodnes ho ale trápí výčitky. „Vyčítám to sám sobě,“ říká. Podle něj je cesta ke smíření založená právě na tom přiznat si vlastní chybu. „Proč to přičítat něčemu jinému, když si za to člověk ve většině případů může sám?“ ptá se.
To vůbec nejobtížnější ale nebylo smíření sám se sebou. „To nejtěžší bylo oznámit to okolí. V podstatě než jsem se dostal do takového stavu, kdy jsem začal brát reakce negativní, se kterými se setkávám od cizích lidí, začal jsem je házet za hlavu, tak pro mě bylo těžké to komukoliv oznámit,“ řekl Lukáš s tím, že dodnes dostává od cizích lidí zejména skrz sociální sítě různé výhrůžky či nadávky.
