V Česku se loni vypilo průměrně 143 litrů piva na hlavu. Muži se „postarali“ zhruba o osm půllitrů týdně, ženy o více než dva půllitry. Frekvence pití piva se zásadně nemění, muži si zlatavý mok dopřávají třikrát týdně. Podle průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven klesá prodej piva v hospodách. V Evropě Češi stále „pijí první ligu“, jakkoli se na ně dotahují například Španělé.
Češi jsou v pití piva dál na evropské špičce. A v čem je první Brno?
1.Jak pijí pivo muži?
Češi zůstávají národem pivařů. Pivo pije 88 procent mužů a 57 procent žen. Nejvíce si pivo dopřávají muži od 30 do 59 let, ale stále více pije pivo skupina mužů nad 60 let. Mezi nimi je i prezident Miloš Zeman. Teenageři a mladí muži ve věku od 18 do 29 pivu moc neholdují.
2.Jak pijí pivo ženy?
K pití piva se podle průzkumu pro pivovarníky hlásí 57 procent žen. V největší míře jde o ženy ve věku 45 až 59 let. „U žen najdeme nejvíce konzumentek rovněž ve středním věku, ale již třetím rokem sledujeme patrný nárůst množství piva konzumovaného nejmladšími ženami ve věku 18 až 29 let,“ upřesňuje autor průzkumu Jiří Vinopal z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
3.Ubývá náruživých pijáků?
Muži si zlatavý mok dopřávají přibližně třikrát týdně, ženy pak dvakrát. Za týden muži vypijí zhruba osm půllitrů, u žen se toto množství pohybuje kolem dvou půllitrů. Letošní rok ukazuje, že ubývá náruživých pijáků, tedy těch, kteří vypijí více než 14 půllitrů za týden.
4.Podle čeho si pivo vybíráme?
Muži i ženy si vybírají pivo podle chuti, zvyku i značky. Cena za těmito faktory zaostává, ale také hraje důležitou roli. Podle průzkumu Češi příliš nedají na reklamy. A svoji oblíbenou značku piva dokáže vyjmenovat 9 z 10 mužů a tři čtvrtiny žen.
5.Na pivo hlavně do hospody
Muži chodí do svého oblíbeného podniku průměrně šestkrát za měsíc, ženy zhruba třikrát měsíčně. Muži tak opět předhonili ženy, mají rádi tradiční hospody, ženy za svoje oblíbené podniky označují hlavně restaurace. „Letošní nejvýraznější změnou za posledních dvanáct let je úbytek žen, které nechodí vůbec nikam. Je to pokles z 32 procent na 22 procent. Týká se to zejména žen nad 45 let,“ říká Vinopal.
6.Jenže do hospod se Čechům chce stále méně
„Mužům, kteří mají hospody za své nejoblíbenější podniky, se frekvence jejich návštěv pomalu, ale jistě snižuje. Z 9,6 návštěv za měsíc v roce 2004 na 7,3 návštěv letos. U žen žádná takováto systematická a déletrvající změna patrná není,“ vypočetl Vinopal.
Průzkum tak znovu potvrdil klesající trend v četnosti návštěv hospod. „Již několik let prodeje piva v restauracích klesají, v současnosti se zde vypijí pouze čtyři z deseti piv. Situace se v tomto směru prudce zhoršila před šesti lety v době ekonomické krize, kdy navíc byla zvýšena spotřební daň na pivo. Od té doby se lidé do hospod zatím nevrátili,“ dodává předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
7.Spotřeba ležáků roste
Průzkum dále ukázal, že spotřeba ležáků dohnala, a dokonce předčila výčepní piva. „Jak ukazují údaje Data servis v restauracích a hospodách po celém Česku, kterých je celkem téměř dvacet tisíc, se loni čepovaly zejména ležáky, tedy jedenácti- a dvanáctistupňová piva, která tvořila 57 procent. Jen 33 procent připadá na desítky a dalších 10 procent na ostatní pivní nápoje,“ zmínil Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus.
8.Brno jako ráj pivařů
Největší milovníci ležáků žijí v Brně. „Brněnští patrioti pijí rádi pivo uvařené v Brně. Jedenáctka, tedy ležák, je senzoricky vyváženější, proto jí zřejmě Brňané dávají přednost,“ říká Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.
9.Ostrava jako město dvanáctky
„Prvenství v pití dvanáctek drží samozřejmě i Ostravané se 62 procenty,“ říká Zítek. Poukazuje na fakt, že v Ostravě se historicky pily vždy většinově ležáky. Horníci, hutníci a „chlapi těžkého průmyslu“ zde totiž mívali nadprůměrné příjmy, a mohli si tedy dražší piva dovolit. I když se společenská situace za poslední léta změnila, lidé si v tomto kraji zvyk pít dvanáctky hrdě ponechali.
10.Pivní tahouni - Plzeň a Praha
Pražáci a Plzeňáci sice ležáky přiliš nepijí, ale podle pivovarníků jsou tahouny v popíjení zlatavého moku.
V Praze a okolí by mnozí tipovali, že se zde pijí především ležáky. V centru města, kam chodí do hospod především turisté, je tomu opravdu tak. Jiné to je ale v okrajových částech Prahy a v jejím okolí, které k hlavnímu městu patří. Tady se pije v hospodách stále hodně desítek.
11.Čechy dohánějí Španělé
I když se Češi stále drží v konzumaci piva mezi evropskými zeměmi na stupních vítězů, začínají nás dohánět Španělé nebo Italové.
Pivní mapa Evropy se ale pozvolna mění. Přestože ho nevypijí tolik, kult piva je silnější než u nás třeba v Itálii, Bulharsku nebo Španělsku, které je největším exportérem vína. „Od roku 2002 se Španělsko přehouplo z vinné země do země pivní,“ komentuje situaci Vinopal. Podobně se pivní země stala i z Polska, proslaveného svou vodkou. „Pokud trend vydrží, přehoupnou se v blízké budoucnosti v pivní země i Itálie nebo třeba Rusko,“ dodává Vinopal.
Co se Česka týče, můžeme být stále na špičku ve spotřebě piva hrdí. A hrdá je při zmínce o českém prvenství dobrá třetina mužů a 10 procent žen. To je v obou případech o pár procent více než v roce 2004. Významně se zmenšil i podíl lidí, kteří při zmínce o české spotřebě pociťují stud. Daleko největší změnu, a to nárůst o desetinu, však za 12 let zaznamenal počet lidí, kterým je tento základní kámen češství „ukradený“.
Témata:
duality...a s tebou v čele....