Posedlost bledou pletí, veřejné vyměšování: Češka popsala život v Číně

Autor: Tomáš Polák - 
27. listopadu 2016
05:50

Katka (22) žije už 9 měsíců v Šanghaji a s životem je spokojená, je podle ní v mnoha aspektech rozmanitější. Nikdy si ale prý nezvykne na některé kulturní rozdíly. Turecký záchod, chudé děti pobíhající po městě nahé, vykonávající potřebu třeba uprostřed autobusu. Lidé se podle ní chovají jako stádo a jsou posedlí vybělováním pokožky. Kateřina svůj zážitek z první ruky teď popsala pro Blesk.cz.

Jako první největší rozdíl oproti Čechům napadá Kateřinu čínská hygiena. „Velmi zapáchají. Neznají totiž deodorant a celkově nejsou moc čistotný národ,“ říká Kateřina, která v Číně studuje čínštinu. Ji osobně pak velmi překvapily i všudypřítomné turecké záchody. „Výjimkou nejsou ani veřejné toalety, kde nejsou dveře, tím pádem, když si tam jde člověk kleknout k té díře, tak ho tam všichni vidí,“ prozradila. V dražších lokalitách, jako jsou hotely, supermarkety nebo letiště, jsou sice záchody evropské, ale i ty mohou být pro někoho problém.

Děti nosí díru na kalhotech

„Jednou jsem viděla upozornění: nestoupejte si na toaletu. Tak jsem se tomu strašně zasmála. Ale když jsem tam šla podruhé a viděla na záchodovém prkýnku šlápoty od boty, tak už mi to tak vtipné nepřišlo,“ vzpomíná. To, že Číňané neumí používat evropské toalety, zjistila později i ve vlaku nebo třeba v letadle. „Neumím si představit jak ve vlaku nebo v letadle si někdo v té malé kabince ještě leze nahoru na tu mušli, aby si k ní klekl,“ podivuje se.

Děti nosí speciální oblečky s dírou na zadku. Děti nosí speciální oblečky s dírou na zadku. | archiv Kateřiny Kupkové
Špatnou hygienickou situaci populace si Kateřina vysvětluje mimo jiné i velmi drahou drogerií. „Je tady dráž než v Česku, některé věci třeba i třikrát dražší,“ popsala. „Oni tady všichni žijí tak nějak na ulici. Často je tu obchůdek s nějakým jídlem nebo s oblečením a kolikrát jsem viděla, že za tím obchůdkem mají pootevřené dveře a tam mají gauč,“ řekla Kateřina. Lidé tak často sdílí svoje živobytí i se svým domovem.

„Takže jejich děti pobývají mezi obchůdkem, bytem a ulicí, kde si hrají v těch splaškách, co tu tečou. A pro tu rodinu je samozřejmě výhodnější, když jejich dítě chodí volně bez spodního prádla. Takže si dřepne, kdykoliv potřebuje a rodiče se tak nestarají o výměnu plínek nebo nošení k nočníku,“ prozradila. Není tak výjimkou, že se ulici setkává se stolicí. Ta ovšem nepatří psům.

„Jednou se mi stalo, a to bylo zrovna velké horko a jeli jsme s kamarádkou městským autobusem. A najednou jsme viděly, jak uprostřed toho autobusu malé dítě vykonalo potřebu. Reakce jeho matky byla, že se otočila na nás a viděla náš zděšený výraz. Začala se tomu smát a pak to odhodila bokem do koše na odpadky. Nikdo kromě nás z toho rozhozený nebyl,“ vzpomíná.

Kateřina v Číně zažila už mnohé. Nejvíc ji ale zaráží hygiena místních. Kateřina v Číně zažila už mnohé. Nejvíc ji ale zaráží hygiena místních. | archiv Kateřiny Kupkové

Čínská posedlost bílou pletí

„Druhá věc, která mě nepřestává šokovat, je jejich posedlost mít bílou pleť. Všude mají bělicí přípravky na obličej, bělicí krémy, bělicí deodoranty, bělicí make-up. Pak jsem tu i viděla lepidlo na oční víčka na větší oči,“ uvedla. Podle Kateřiny je na vině čínská posedlost Západem. „Amerika v překladu znamená krásná země, takže oni k ní vzhlíží,“ vysvětlila. Výrobky jakékoliv americké značky jsou tak v Číně i několikanásobně dražší než v České republice, nehledě na to, že byly třeba v Číně i vyrobeny. „Platí to hlavně u oblečení, u potravin a pak hodně u telefonů. Viděla jsem může vybírajícího popelnice, který měl v kapse iPhone,“ řekla.

Kateřina žije v Číně už devátým měsícem. Přes původní rozpaky a velmi složitý začátek života si na místní poměry začíná pomalu zvykat. „Nadchnul mě ten způsob života, taková bezstarostnost, nic nemusím moc řešit, ani lidi kolem sebe, všichni se chovají stejně,“ popsala.

Myslí, že za to může mentalita a fakt, že Číňané vyrůstali v davu. „Třeba dneska jsem jela metrem a to bylo úplně ucpané. A tady se všichni lidé doslova cpou. Není to jako v Česku, kde se první vystupuje a pak nastupuje, tady je to, jako kdyby otevřeli klec s králíky a všichni chtějí utéct ven nebo dovnitř,“ popsala svoji zkušenost. „Mně přijde, že oni se i chovají tak v davu, kdyby byly dvě cesty a obě vedly na stejné místo a stejnou vzdálenost, ale první odbočí vpravo, tak tam odbočí všichni,“ říká Kateřina. S tím má zkušenosti i ona sama. „Byla jsem na trhu s jídlem a zastavila jsem se u jednoho stánku a najednou se mi zdálo, že k tomu stánku šli všichni a všichni se dívali, co si objednávám a že to chtějí taky,“ směje se Kateřina.

I přes řadu nepříjemných zkušeností ale jedním dechem dodává, že Čína má podle ní rozhodně co nabídnout. I tady se naplno projevuje globalizace a lidé ve větších městech se začínají chovat „světově“. Dbají více na oblečení a učí se anglicky. „Možná za pár let tu starou Čínu a její zvyky už vůbec nenajdeme,“ uzavírá Katka.