Většina studentů na webu nepozná falešné zprávy, zjistila studie. Proč naletí?

Studie, zatím nejrozsáhlejší na toto téma, zkoumala 7 804 středoškoláků a vysokoškoláků různého věku. Dvě třetiny z nich netušily, proč by neměly věřit zprávě, ve které je finanční poradce přesvědčoval, že potřebují pomoc s jejich financemi.

Stejně tak řada z nich bez problému věřila jen na základě titulku fotografii sešlých sedmikrásek, že byly postihnuty radiací z jaderné elektrárny Fukušima i přesto, že k fotografii nebyl přiložen žádný zdroj a ve skutečnosti ukazovala něco úplně jiného.

Proč tolik studentů nedokázalo odhalit pravý původ zprávy? Je to proto, že se orientovali zejména podle vzhledu zprávy. A ne podle obsahu a kvality informace. Velká fotografie a hodně popisných údajů stačily k tomu, aby zpráva vypadala legitimně, i když samotný obsah byl falešný.

Facebook a Google „skřípnou“ weby s falešnými zprávami. Prý pomohly Trumpovi

Vzdělání jako obrana

Podle deníku Wall Street Journal se dá s podobnou situací bojovat jediným způsobem, a to vzděláním. Studenti se musí ve škole učit, jak ověřovat zdroje, přemýšlet nad tím, jaký účel zpráva má, a celkově umět přemýšlet kriticky. Stejně tak rodiče musí své děti informovat o nástrahách, které na internetu číhají, mezi které falešné zprávy nepochybně patří.

Problém je celosvětový a i na našem území působí řada dezinformačních webů publikujících naprosto falešný nebo zkreslený obsah. Ve své výroční zprávě před nimi varovala Bezpečnostní informační služba. V případě Česka jsou tyto zprávy obvykle součástí ruské propagandy.

Česko jde do boje s ruskou a islámskou propagandou. Vznikne nový útvar

Jak poznat falešnou zprávu?

Falešná zpráva je často označována jako hoax. Tento termín zahrnuje všechny formy lživých, vymyšlených a poplašných informací. Někdy se jeden hoax objevuje v několika verzích.

Vzhled stránky. Jakmile je na webu velké množství reklam, které odkazují na nejrůznější pornografický obsah, slibují zázračné léky a hubnoucí procedury, hned zpozorněte. Takové reklamy se na seriózních webech ve velké míře neobjevují.

Kontaktní údaje webu. Je v kontaktních údajích stránky jen e-mail, žádné jméno zodpovědné osoby nebo adresa redakce? Opět zpozorněte.

Autor článku. Pokud je autor článku uveden, není nic jednoduššího, než vyhledat si ho na internetu. Pokud není uveden, rovnou zprávě nevěřte.

Analyzujte fotografie. Velké množství falešných zpráv se týká fotografií. Obrazový materiál často zobrazuje něco jiného, než článek tvrdí.

Původní zdroj fotografií je přitom velmi jednoduché odhalit. V prohlížeči Google Chrome se vám po kliknutí levým tlačítkem na fotografii ukáže možnost Vyhledat obrázek pomocí vyhledávače Google a vy uvidíte všechna místa, kde se obrázek objevil. Pro jiné prohlížeče existuje například plug-in Who stole my pictures. Podezřelé je i velké množství fotografií z fotobank.

Nabídka se zobrazí po kliknutí na obrázek levým tlačítkem. | Blesk

Ověřování z více zdrojů. Pokud se jedná o nějaké zásadní téma, pravděpodobnost, že by o něm nepsaly hlavní zpravodajské weby, je mizivá. Hledejte proto, zda o informaci píše více webů. Pokud ne, přistupujte ke zprávě obezřetně.

Důvěryhodné zdroje varují. Odvolávání se na autority je častý případ falešné zprávy. „Doktoři varují…“, „FBI varuje…“, „Odborníci upozorňují…“. Neplatí to u sta procent případů, ale je to častý varovný signál.

Citace. Jsou ve zprávě výpovědi lidí? Zamyslete se nad nimi. Je zde uvedené jméno citovaného člověka? Má k tématu co říct? A neříká moc obecné věci? U citací je třeba zapojit selský rozum a přemýšlet, zda vám připadají věrohodné, nebo ne.

Najděte si reference webu. Pokud stránka často publikuje falešné zprávy, je dost možné, že na to již někdo upozornil. Vždy se proto podívejte, co o stránce říkají lidé. I na českém internetu najdete seznam pochybných stránek, například na webu Think-tanku Evropské hodnoty.