V Česku je 2x víc ghett: Lidi do nich dostávají dluhy. Jsou i na vesnicích

Počet sociálně vyloučených lokalit se za posledních deset let v České republice zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 jich bylo zhruba 300, v loňském roce jich analýza napočítala už zhruba 600. „To není dobré znamení. Co je pozitivnější, je to, že počet lidí, kteří žijí v těchto lokalitách, se před deseti lety pohyboval mezi 60 až 80 tisíci, ale nyní jich máme zhruba 110 tisíc. Takže ten nárůst tady není tak strmý, ale nelze se z tohoto malého úspěchu radovat,“ uvedl ve Studiu Blesk ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek.

Ve většině případů jde spíše o menší lokality městského typu. „Ten trend v České republice je tedy decentralizace problému do menších obcí a vesnic. Nemáme naštěstí tak masivní problémy s romskými osadami, tak jak mají Slováci,“ upřesnil Jiránek s tím, že v Česku se jedná spíše o prostorovou segregaci domů na okrajích obcí.

Dáša Romům tlumočí ze slovenštiny. Děti učí mýt si vlasy a zbavovat se vší

Proti vzniku sociálně vyloučených lokalit mohou bojovat i obce

V některých případech ale může jít i například o normálně vypadající dům uprostřed krajského města, kde je třeba jen jedna rodina sociálně vyloučená z veškerých vazeb. „Nikdo se s ní nebaví, děti nechodí do žádných kroužků, je ekonomicky vyloučená, nevzdělaná, neúčastní se trhů práce, nepracuje až po to, že se jedná o romskou rodinu, pak to může být i etnického charakteru. Takže máme i takové podoby sociálního vyloučení, a vždy se jedná o nějaký nedostatek přístupu ke standardním službám a izolaci,“ vysvětluje Jiránek.

Co je největším problémem lidí, kteří žijí ve vyloučených lokalitách? Podívejte se: 

Video  Počet vyloučených lokalit se za posledních deset let zdvojnásobil.  - Blesk TV

Video se připravuje ...

Jejich vznik není jen otázkou sociální, ale také zaměstnanosti, vzdělávání, bydlení, dluhů nebo i bezpečnosti. Přímo obce mohou proti vzniku těchto lokalit bojovat za pomoci státu nebo Agentury, která v rámci koordinovaného přístupu dokáže nabídnout analýzu a poznání stavu věcí a toho, kde je lidově řečeno tlačí bota. „Dokážeme navrhnout nějaká řešení pomoci, nadesignovat projekty, ale pak i dotáhnout do obce peníze z evropských zdrojů,“ popisuje Jiránek.

Andrea chce učit, Michal dělat s PC. Romové mají školu snů díky stipendiu

Problém je i (ne)vzdělání

Jedním z řešení může být například i dotace na zrekonstruování nebo výstavbu sociálního bytu, do kterého obce pak umístí potřebné lidi. „Aby byla jisto, že ti lidé budou řádně bydlet, budou plnit všechny své podmínky a zapojí se do nějaké širší sítě, tak je možné dostat i dotaci na podporu na sociální práci,“ upřesnil Jiránek.

Další věcí je pak vzdělávání obyvatel ze sociálně vyloučených lokalit. Málo se účasní už i předškolní docházky, což jim pak stěžuje tu základní. „Pak je ta druhá koncovka, což znamená, že v těchto lokalitách je méně velký propad mezi základním vzděláním a vstupem do středního. Nemyslím automaticky maturitní obor, ale být vyučen v nějakém oboru, ve kterém je poptávka v tom regionu, je výhodné, a i tam umíme nasměrovat ty finanční prostředky a projekty,“ uzavřel Jiránek s tím, že momentálně spolupracují s 41 lokalitami a do roku 2020 chtějí jejich počet navýšit na sedmdesát.