Na policii jde jen desetina znásilněných Češek. Agresoři zůstávají na svobodě

Autor: Michaela Bezvodová - 
27. července 2016
05:43

V Česku ročně dojde ke znásilnění až šesti tisíc žen. Pouze desetina z nich útok ohlásí. Podle mezinárodních i českých průzkumů zažívá domácí násilí každá třetí žena. Zákon má zajistit ochranu před jakýmkoli násilím, ale dokázat v ČR znásilnění, natož pokus o něj, je podle právničky organizace Profem Veroniky Ježkové skoro nemožné. Navíc kvůli chybějícím poradenským centrům ženy často zažívají ponížení při ohlašování činů na policii. Do roku 2018 by v rámci tzv. Istanbulské smlouvy mohly vzniknout nová opatření pro zpřísnění trestů a zajištění péče obětem násilí.

„V ČR je ,úspěšně’ odsouzeno jen velmi malé procento případů znásilnění. Minimální procento se vůbec dostane alespoň do stadia trestního řízení. Koncepce trestného činu znásilnění klade velké nároky na dokazování, neboť musí být prokázáno velké množství faktorů, jako je násilné jednání pachatele, vážně míněný odpor, případně bezbrannost oběti,“ řekla pro Blesk.cz Veronika Ježková.

Česká vláda v únoru letošního roku rozhodla o podepsání tzv. Istanbulské úmluvy, která má v Evropě zajišťovat prevenci a potírání násilí vůči ženám. Česko patřilo k posledním osmi zemím Rady Evropy, které ji nepodepsaly, ratifikována by měla být do poloviny roku 2018.

„Istanbulskou úmluvu považuji za významný mezinárodní standard v oblasti ochrany obětí domácího násilí, který může pomoci zlepšit úroveň ochrany před domácím násilím v České republice,“ uvedl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Ten řekl, že mnohé ženy tají jak domácí násilí, tak znásilnění. Dochází k nim v ČR až v šesti tisících případů ročně.

Zvýšení trestů za znásilnění

Podle Ježkové je v prvé řadě potřeba zvýšit trestní sazby za trestný čin znásilnění a trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti vůbec. I to by měly mimo jiné Istanbulské úmluvy zajistit. „Jedná se po vraždě o vůbec nejzávažnější trestné činy a trestní sazby tuto závažnost nereflektují,“ řekla Ježková.

V Česku navíc neexistuje žádná komplexní služba, která by obětem násilí a znásilnění pomohla. Například v Dánsku nebo Velké Británii existují centra, na která se mohou oběti obracet. „Ženy zde během celého procesu přes schůzku s policií, zdravotní vyšetření, sociální služby, terapii či právní služby provází jedna pracovnice, která je ženám oporou. Většina služeb je na jednom místě, v jednom centru, což pomáhá ženám zažít bezpečí a zjednodušuje přístup k pomoci,“ řekla pro Blesk.cz Lucie Šídová v organizace Rozkoš bez rizika.

Ta pomáhá obětem sexuálního násilí z řad prostitutek. To je podle Šídové nejohroženější skupina, protože u policie ani ve společnosti často nemají zastání kvůli práci, kterou vykonávají. Na policii se často obrací, až když jim jde o život.



„Ženy se setkávají s mýtem, že si za znásilnění mohou samy, protože jsou prostitutky. Navíc policisté a profesionálové z oborů jako soudnictví, sociální práce či zdravotnictví jsou toho názoru, že sexuální pracovnici nelze znásilnit. Tyto ženy proto znásilnění či jiné formy sexuálního násilí často nehlásí,“ řekla.

Znásilnění ohlasí jen desetina žen

Obecně se ženy setkávají s mýty okolo násilí na nich páchaném. Otevírat sexuální násilí a mluvit o něm je podle Šídové velice složité, protože ve chvíli, kdy nemají oběti zastání ani u policie, je těžké čin prokázat u soudu, a ženy si raději traumatizující zážitky nechávají pro sebe.

Při tom lze za trestné považovat pohrůžky k násilí, násilné jednání a pokus o znásilnění, ale také přípravu samotnou. V Německu na začátku června poslanci jednohlasně odsouhlasili novelu zákona. Stačí, když ženy pohlavní styk odmítnou, už nebudou muset dokazovat aktivní obranu proto, aby mohl být pachatel potrestán.

V ČR je za trestný čin znásilnění považován ve chvíli, kdy žena prokáže překonávání odporu nebo když dojde ke zneužití bezbranné osoby pro pohlavní styk, kterým se podle zákona rozumí jakékoliv pohlavní ukájení na těle oběti.

Lukas_Holub ( 1. září 2016 18:09 )

Dobrý den, domnívám se, že základy sebeobrany by měla umět každá žena. Nemusí se tedy vždy jednat o agresivní napadení, okradení či pokus o sexuální násilí. Může to být stejně tak slovní obtěžování, šikanování nebo narušování osobního prostoru bez zjevných známek násilí. Základem úspěchu sebeobrany je „prevence“ potencionálních problémů, schopnost „komunikace“ v krizové situaci a „taktika“ boje. Lukáš Holub, lektor sebeobrany WingTsun www.ewto.cz

an.manchester ( 19. srpna 2016 19:12 )

ono to nema moc cenu asi ani hlasit- protoze policie stejne nic nevysetri a nebo nedokaze a kdyz uz ano, musi tisickrat opakovat vse znovu a znovu - a jeste pak u soudu se ji snazi nahlodat obhajoba, nasilnik kdyz ho nahodou zabasnou uz, tak pak az se vrati z vezeni- riskuje znovu, ze ji muze napadnout. jak pise pod mym prispevkem pan, ze zaziji lepsi orgasmus, kdyz je znasilni- to je ale blbost- vetsinou ne, tezko, mozna kdyz zna toho s kym spi a hraji si na znasilneni ale v realite tezko- zena vetsina z nich - krom k...ev potrebuje i city ne jen hup sem hup tam...

fenmetrak ( 27. července 2016 08:05 )

Ženská se stydí tohle někde nahlásit, protože to funguje tak, že při zásunu n.á.s.i.l.n.i.c.k.ý.h.o. č.u.r.á.k.a. prožije silnější orgasmus než při láskyplném sexu s přítelem-manželem a pokud nebere nějakou chemii tak je velká pravděpodobnost, že i otěhotní.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud