9°C
Michaláková čekala na „den D“ marně. Co bude s dětmi? Rozhodne Česko?
Případ Evy Michalákové a jejích synů, které jí a jejímu tehdejšímu manželovi před pěti lety odebraly norské úřady, budou znovu řešit české orgány. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů. Ve čtvrtek to uvedl jeden z českých právníků Michalákové Pavel Hasenkopf. Kauzu do Hodonína vrátil odvolací brněnský krajský soud.
Sourozence Denise a Davida norská sociálka odebrala českým rodičům před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo.
Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Vyrůstají tak odděleně ve dvou rodinách. Michalákovi se mezitím rozešli. Norské úřady loni rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího chlapce, otci práva ponechaly. Proti tomu se Michaláková odvolala.
Přestože v pondělí uplynula oficiální lhůta, během které jí měl být doručen rozsudek, rozhodnutí norského soudu zatím nezná.
Minulý týden jí údajně měl Barnevern v Nedre Eiker výslovně odmítnout vydat zdravotní dokumentaci Denise. Toto rozhodnutí je v rozporu s norským právem, protože rozhodnutí krajské komise o zbavení rodičovských práv dosud není v právní moci. „Velmi oceňuji, že v této dílčí záležitosti přislíbila paní Michalákové pomoc česká ambasáda v Oslu,“ uvedla k případu poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) z petičního výboru na podporu rodiny.
Krajský soud vrátil věc k dalšímu řízení
Teď Michalákové svitla nová jiskra naděje. Krajský soud v Brně totiž zrušil rozsudek okresního soudu v Hodoníně, který se na konci loňského roku prohlásil za nepříslušný s tím, že norská rozhodnutí označil s odkazem na obvyklý pobyt dětí za dostatečná. Toto rozhodnutí navíc měl učinit, aniž by se s norskými rozhodnutími vůbec seznámil.
Krajský soud tuto interpretaci ale odmítl. „Přiklonil se k našemu stanovisku, že státní občanství není cár papíru. Je to trvalý právní vztah mezi státem a jeho občanem, v jehož důsledku má stát svým občanům poskytovat pomoc, i když žijí v zahraničí,“ říká právní zástupce rodiny v ČR Pavel Hasenkopf.
Odvolací brněnský krajský soud podle místopředsedy Okresního soudu v Hodoníně Romana Smetky v rozhodnutí uvedl, že považuje za nepřípustné v dané situaci odmítnout soudní ochranu nezletilým dětem. Dále pak uvedl, že podle odvolacího soudu je český soud „mezinárodně příslušný“ k tomu, aby případ projednával a rozhodoval o něm s ohledem na to, že norská strana ještě nerozhodla. Řízení v Hodoníně tak bude pokračovat.
Soud se nyní prý bude muset zabývat tím, zda jsou norská rozhodnutí dostatečná
Podle Hasenkopfa se rodina na české soudy obrátila, aby ukázala, že norská rozhodnutí jsou ve flagrantním rozporu se základními principy českého a mezinárodního práva. Rodina samozřejmě i touto cestou usiluje o návrat dětí domů. „Nyní se český soud bude nucen zabývat tím, zda norská rozhodnutí dostatečně upravují právní poměry Denise a Davida a zda jimi nejsou porušována jejich práva. Pokud shledá, že norská úprava je nedostatečná nebo neobstojí z hlediska základních zásad českého práva týkajících se dětí, bude moci sám rozhodnout o jejich další výchově,“ říká advokátka Michalákové Dora Boková.
Se státním občanstvím se navíc má pojit celá řada povinností. Rodina i přes soudní tahanice v Norsku přihlásila chlapce do české školy, což je jejich zákonná povinnost. Teoreticky tak můžou po pěstounech žádat, aby se s dětmi pravidelně dostavovali k přezkoušení. „I to je jedna z cest, jak norskému Barnevernu vzkázat, že nemůže jen tak ukrást děti, navíc s cizím státním občanstvím,“ míní Hasenkopf.
Pro objektivní názor chybí informace
Hasenkopf bude navrhovat, aby soud norská rozhodnutí odmítl uznat s odvoláním na výhradu českého pořádku. „Samozřejmě nelze vyloučit, že soud dospěje k závěru, že postupy norských úřadů, rozdělení dětí a jejich ponechání pěstounům bylo zcela v pořádku. Věřím ale v nestranné a spravedlivé rozhodnutí soudu, který není na rozdíl od úředníků zatížen norskými stereotypy,“ připustila Chalánková.
Norská strana se ke kauze Michalákových od počátku nevyjadřuje. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc „na základě všech relevantních informací“ a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“. Podle některých médií a expertů tak není možné si na případ udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany.
Témata:
Související
České orgány, tak jako slovenské.... alibistický hnus !