Přeletí hory i moře, pak ptáky zabije „fiktivní krajina“ přírodovědecké fakulty
Až 50 ptáků každý rok zbytečně uhyne jen proto, že narazí do moderní prosklené budovy Přírodovědecké fakulty olomoucké univerzity. Výplně oken odrážejí okolní krajinu, což ptáky mate a oni pak v plné rychlosti narážejí do skel nebo dveří. Ornitologové na tento problém upozorňují už tři roky, ale řešení se zatím najít nepodařilo.
Často překonají vzdálenosti tisíců kilometrů a přeletí moře nebo hory. Smrt na ně ale čeká v jednom z oken Přírodovědecké fakulty v Olomouci. Desítky ptáků totiž zmatou odrazy okolní přírody ve skleněných výplních a oni do nich v plné rychlosti narazí.
„Okna a dveřní výplně budovy mají UV reflexní úpravu, která vytváří silný zrcadlový efekt, takže se ve sklech odráží stromy i keře. Pro ptáky je tato fiktivní krajina velmi lákavá a snaží se do ní vletět. V plné rychlosti pak narážejí do skel,“ upozorňuje Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Podle něj více než polovina srážek končí okamžitou smrtí ptáků, zbytek se vážně zraní.
Univerzita řešení hledá roky
Problém trvá už od roku 2009, kdy byla budova postavena, ornitologové na něj upozorňují poslední tři roky. Univerzita o závažnosti celé věci ví a snaží se situaci řešit, ale vybudování ochranných opatření brzdí nejrůznější okolnosti. Například obměna vedení přírodovědecké fakulty nebo požadavky architekta budovy.
„Snažili jsme se najít řešení, které by zahrnovalo jak snížení mortality ptáků, tak stávající nedostatečné stínění a omezené možnosti větrání interiérů, což způsobuje problémy našim studentům a zaměstnancům. S doplněním celé předsazené konstrukce bohužel autor stavby nesouhlasí. O možnostech řešení jsme s architektem vedli řadu jednání, jím navržené varianty jsme konzultovali s ornitology,“ řekla Blesk.cz Martina Šaradínová, mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Z technických důvodů podle ní nelze využít ani další alternativu, kterou je „rozbití“ jednolitých ploch barevnými stínícími markýzami a roletami.
Opatření za miliony. Přehnané, tvrdí ornitolog
Už několik let se proto hledá vhodné řešení. „V současné době se jako jediná možná cesta jeví pořízení kontrastních fólií na skleněné výplně. Máme připravený komplexní návrh včetně grafického zpracování polepů všech skleněných ploch,“ říká Šaradínová.
Fakulta cenu odhaduje na 3 miliony korun a akademický senát bude o věci jednat už květnu. „Pokud ji odsouhlasí, mohli bychom první část prací zahájit letos,“ říká Šaradínová. Univerzita se podle ní na zabezpečení snažila získat i dotace, ale neuspěla. Při realizaci opatření chce postupovat v etapách a nejprve zabezpečit místa, která jsou pro ptáky nejnebezpečnější, tedy přízemí. To by mělo vyjít na 700 tisíc korun.
S rychlým řešení první fáze zabezpečení souhlasí také ornitolog Viktora, náklady však považuje za zbytečně vysoké. „Je to zbytečně drahé,“ tvrdí Viktora. Jeho tým náklady na zajištění první fáze odhaduje na 200 tisíc korun. „Prakticky všechny náklady by šly na služby spojené s instalací polepů,“ řekl Blesk.cz ornitolog.
Nebezpečná Olomouc
Práce ornitologů ani zabezpečením Přírodovědecké fakulty neskončí. Jen o pár stovek metrů dále stojí úplně nová 18patrová budova soukromé univerzity, která je podle ornitologa ještě nebezpečnější. „Její obvodový plášť tvoří prakticky výhradně skleněné výplně, ve kterých se panoramaticky odráží široké okolí školy,“ říká Lukáš Viktora. I na tu se chce skupina ornitologů brzy zaměřit.
Kdo vymýšlí tak hrozné budovy,které zabíjí bezbranná a nevinná zvířátka?Paradoxem je skutečnost,že se jedná zrovna o Přírodovědeckou fakultu,které by mělo jít v první řadě o ochranu živočichů a jejich zachování v přírodě.Je opravdu smutné,že tito malí a chytří tvorečkové dokáží uletět tisíce km,aby se vrátili k nám do ČR a pak tu zahynou.Bylo by na čase s tím něco udělat a ne jen sedět na zadku a povídat si o tom!Myslím,že ochranné folie,markýzy a rolety nejsou tak špatné řešení a pomohly by zachránit další stovky ptáčků,kteří tu úplně zbytečně umírají... 
zkrátka bych dala podnět na stavební úřad ať nařídí zjednání nápravy vlastníkovi, aby nedocházelo k ohrožování zdraví zvířat, na to nástroje stavební úřad má. A ten architekt podle mě musí spolupracovat, dostane to příkazem