V Terezíně se přeli o uprchlíky: Rabín Sidon odmítl slova o zbabělcích s mobily

Oběti z terezínského ghetta, vězení nacistického gestapa v Malé pevnosti i z koncentračního tábora v Litoměřicích, kde nacisté nutili pracovat své vězně i v podzemní továrně, vyrazili do Terezína uctít zástupci vlády a nejrůznějších institucí a spolků. Při příležitosti 71. výročí osvobození tábora.

Brnkání na protiimigrační strunu: „Mladí, zdraví muži jdou do Evropy“

Během projevů došlo nejen na téma hrůz nacismu, ale i na uprchlickou krizi. „S obavami se ptáme (...), co miliony především ekonomických migrantů, kteří prchají za pohodlnějším životem, ne s touhou bránit svou vlast? Prchají, aby vytěžili náš, léta a prací generací před námi budovaný, evropský sociální a ekonomický systém. Ne proto, že doma žijí v nesvobodě, a pokud tak třeba žijí, nechtějí za změny k prospěchu svého lidu bojovat,“ varoval Jaroslav Vodička, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu.

„Mladí, zdraví muži s novými mobily v rukou, v kožených bundách za tisíce, se srdceryvnými fotkami topících se bárek na moři, vyrobených mnohdy i samotnými zločinnými převaděči,“ popsal Vodička uprchlíky ze svého pohledu.

Znepokojená Evropa potřebuje podle něj klid a mír, za který dříve umíraly miliony lidí. Je třeba se proto vážně zamyslet nad tím, jak bránit tisícileté hodnoty naší kultury „před invazí kultury jiné s cíli, které si můžeme domyslet, se zájmy, jež můžeme vytušit“, a Evropu uchránit před „třeba i řízenou invazí, která ji má v těch či oněch zájmech od základu změnit“. 

Uprchlíci jako nebezpečná tsunami? Brněnští experti oponují, že jde o lidi

Sidon: Za oběti může i uzavření cesty k záchraně

S odlišným náhledem na věc přišel vrchní zemský rabín Karol Sidon, který se za oběti nacistické vyhlazovací mašinerie pomodlil čelem k Jeruzalému. Na rovinu přiznal, že původně neměl v plánu mít proslov. Že by ho k němu někdo po Vodičkově slovech ponoukl?

„Židé mají poněkud jiné zkušenosti, možná proto, že sami zažili, za války, problém. Problém se státy, které jim neumožnily emigraci ze zemí, které byly ohrožené nebo už obsazené Němci,“ uvedl Sidon.

Upozornil na to, že nacistické oběti zahynuly nejenom kvůli vyvražďování Němci, ale také proto, že nežidovský, ale nakonec i židovský svět jim uzavřel cestu záchrany. „To bychom si měli uvědomovat právě v tuto dobu, kdy přicházejí lidé, o kterých se říká, že by měli bojovat vlastně za svou svobodu, ale my dobře víme, jak je to skoro nemožné. Vždyť i moje generace zažila situaci, kdy mnoho lidí nebo většina lidí asi věděla, že komunistický režim je zločinný, ale taky jim nezbývalo nic jiného než to přežít,“ dodal Sidon.

Rabín si urovnal soukromí. Po milence a rozvodu Sidona potvrdili ve funkci

Hosté v Terezíně: Babiš, Mynář, Šabatová, Schapiro

Za Hrad vyrazil do Terezína kancléř Vratislav Mynář, za vládu vicepremiér Andrej Babiš a ministři Robert Pelikán, Richard Brabec (všichni ANO) či Kateřina Valachová (ČSSD). Místo Martina Stropnického dorazil náměstek ministra obrany Jakub Landovský.

Letošní terezínské tryzny při příležitosti 71. výročí osvobození tábora se zúčastnili šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), předsedové Ústavního a Nejvyššího soudu Pavel Rychetský a Jan Šámal, ombudsmanka Anna Šabatová, vrchní zemský rabín Karol Sidon či hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM).

Nechyběli ani zahraniční hosté, mezi nimi americký velvyslanec v USA Andrew Schapiro, německý velvyslanec Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven a velvyslanci či jejich zástupci mnoha dalších států. Tryzny se účastnili i bývalí terezínští vězni.

Bewegende Gedenkfeier in #Terezín / #Theresienstadt heute morgen pic.twitter.com/8Rvayb4eNR

— Arndt v. Loringhoven (@velvyslanec_SRN) 15. května 2016

„Nacisti je nutili pracovat v podzemní továrně“

Ředitel Památníku Terezín Jan Munk hledal v hrůzách minulých poučení pro dnešní svět. „Potřeba připomínat si tyto hrůzy je dána tím, že jde o cestu, která by nás a naše děti měla uchránit před jejich opakováním. Naše záchrana je v demokracii a v důsledné obhajobě jejích hodnot. Vláda silné ruky, po které dnes někteří volají, je cestou, po které odmítáme jít. Žádné jednoduché řešení dnešních problémů neexistuje,“ varoval Munk před otevřením cesty k novým tragédiím.

„Připomínáme si utrpení těch, kteří byli vězněni a týráni v policejní věznici v terezínské Malé pevnosti, protože se nechtěli podrobit okupantům. Připomínáme si dále utrpení lidí, kteří byli odsouzeni ke smrti, protože se narodili jako Židé. Část jich zemřela již v ghettu, zřízeném ve městě Terezín, desetitisíce dalších čekala smrt v místech vyhlazování a otrocké práce, kam byli z ghetta deportováni. Připomínáme si také utrpení vězňů koncentračního tábora v nedalekých Litoměřicích, kteří byli v nelidských podmínkách nuceni pracovat pro nacistický režim při výstavbě a poté i v provozu podzemní továrny, jejíž produkce byla určena pro válečné účely. I z jejich řad se tisíce nedožily osvobození,“ říkal Munk. 

Appropriately cold and grey at annual commemorative event at #Terezin today. pic.twitter.com/eHxpmFACHZ

— Andrew Schapiro (@AndySchapiro) 15. května 2016

Štěch zmínil odsun sudetských Němců

Z politiků se slova ujal šéf Senátu Milan Štěch. Uvedl, že z Terezína odjelo během války v transportech asi 87 tisíc lidí, z nichž se po válce vrátilo asi 3600. „Dneska jsme zvyklí všechno převádět na procenta, takže jsou to asi tak čtyři procenta. Čtyři procenta těch, co přežili, ale naproti tomu 96 procent, co zemřelo v plynových komorách, na nelidské zacházení, vyčerpání a mnoha dalšími tyranskými způsoby. To je strašná bilance,“ vyjádřil se Štěch. 

Pozastavil se však nejen nad počtem obětí. „V posledních letech se občas objevuje snaha některých lidí dávat vedle sebe zločiny nacistické okupace a odsun sudetských Němců,“ upozornil šéf Senátu.

Brit urážel Duku: „Zpátečník z východní Evropy, co ponižuje muslimy“

S tím, že obětí nacistického řádění bylo více než obětí odsunu. „Za žádných okolností neschvaluji lynč ani samozvané mstitele,“ uvedl Štěch.

Poté ale dodal: „Zločiny během odsunu byly dílem konkretních jednotlivců, nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální, promyšlené politické kampaně Německého státu. Na konci této politiky náš národ čekaly koncentrační tábory nebo otrocké práce někde na okupovaném východě, dokonce možná úplné vyhlazení. Rozdíl je evidentní, jasný a zřejmý. Každý seriózní člověk, který chce válečnou a poválečnou dobu hodnotit, musí tyto věci vzít v potaz. Musí vzít v potaz Terezín a další vyhlazovací tábory. Samozřejmě pořád platí známý princip příčiny a následku.“

Vyzval k tomu, abychom se ani my nebáli podívat na své dějiny kriticky, nezkreslovali je, ale abychom věděli, kde a za čím stojíme. „Byli to Němci, kdo vyvolali válku, to oni rozpoutali tu hrůzu, nikdo jiný. To oni zřídili koncentrační tábory. Je dobré, když je národ schopen sebereflexe. Myslím, že Německo od konce 2. světové války dokazuje, že je jí schopno, a také se podle toho chová... Sebereflexe je něco jiného než sebemrskačství,“ dodal Štěch. 

Nad německou vinou se pozastavil ostatně i Vodička. Vzpomněl české vlastence, kteří prošli branami Malé pevnosti Terezín a skončili na popravišti. „Podobně jako Židy do terezínského ghetta je sem nahnali pochopové, služebníci, fanatici nacistického Německa. Máme za to, co se v těchto místech odehrálo, po celé další generace Němce nenávidět? Ne. Nenávist není řešení,“ uzavřel.