Experti na rovnost pohlaví: „Mzdy často nejsou fér, snahu Marksové vítáme“

„Statistiky to dokazují jasně – ženy jsou na trhu práce oproti mužům ještě stále znevýhodněny, a to nejen pokud jde o jejich uplatnění. V Česku navíc v porovnání s ostatními zeměmi EU vychází jeden z největších rozdílů v platech,“ uvedla ministryně Michaela Marksová. Podle statistik čeští muži vydělávají v průměru o 6500 korun měsíčně více než ženy.

Její slova potvrzuje i ředitelka Gender Studies Helena Skálová: „Úroveň platové ne/rovnosti každoročně zveřejňuje Český statistický úřad, který sbírá data přímo od zaměstnavatelů. Nejsou to tedy ‚výmysly‘ nevládních organizací.“

Podle Skálové je rozdíl příjmů žen a mužů ve výši cca 21, 2 % a největším problémem je, že tyto nerovnosti se následně překlápí do penzí a dalších sociálních dávek, takže jsou ženy příjmově znevýhodněny a více ohroženy chudobou v průběhu celého života.

Marksová nabízí stamiliony za rovnoprávnost žen. Už dřív ale neuspěla

Firmy platy nekontrolují

Podle praxe organizace Gender Studies zaměstnavatelé sice tvrdí, že nikoho platově nediskriminují, ale zároveň si nedělají přehledy odměn žen a mužů. 

Kvůli kontrole platů se do ministryně opřel předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. Ten upozornil, že urostlí muži s bohatým vlasovým porostem mají lepší pracovní postavení než malí, tlustí a plešatí. „Jak bude všechny tyto a další handicapy paní Marksová řešit? Dá 400 milionů korun na odstraňování diskriminace malých, tlustých a plešatých? To bych ocenil, do této kategorie patřím,“ vyjádřil se Bábek. Ministryně označila jeho výrok za nemístný. 

„Pokud jsou mzdy analyzovány, často k překvapení zaměstnavatelů zjistíme, že nejsou nastavené spravedlivě – může docházet ke znevýhodnění žen, ale i jiných skupin,“ uvedla Skálová a dodala: „V tomto se dá při velké míře nadsázky souhlasit s tvrzením o znevýhodnění malých, tlustých a plešatých mužů.“

Kontrola rovnosti platů? Podnikatelé křičí: „Inkvizice“, Marksová: „Nutnost“

„Toto hodnocení by však mělo být na základě objektivních faktorů a jasně zdokladovatelné a pak by neměl být problém ‚presumpce viny‘, jak uvádí pan předseda Bábek. Naopak zaměstnavatel v tu chvíli funguje racionálně a především opravdu používá nástrojů efektivního vedení lidí,“ řekla Blesk.cz Skálová.

Snaha ministryně je vítaná, i když nepřináší nic nového

Skálová z Gender Studies dává jasně najevo, že změna v přístupu v platové politice je nutná, a proto snahu ministryně vítá, i když nepřináší nic nového. „Kontrolovat rovné odměňování je v pravomoci inspekce práce již dlouho, stejně tak jako povinnost zaměstnavatelů odměňovat stejně za stejnou práci či práci stejné hodnoty,“ uvedla Skálová.

Cítíte se znevýhodněni? Řešte to

„Kdokoli se cítí být znevýhodněn, měl by svou situaci aktivně řešit, protože tak pomůže nejen sobě, ale i celkově přispěje ke změně nastavení společnosti, která přestane diskriminaci vnímat jako ‚přirozenou‘ a neměnnou součást života,“ vzkazuje nejen ženám Skálová. 

• Prvním krokem by měla být komunikace a upozornění na problém přímo u zaměstnavatele.
• Pokud zaměstnavatel situaci neřeší, je možné se obrátit na inspektorát práce či specializovanou právní poradnu.
• Nejvíce radikálním řešením pak je podat žalobu k soudu. V případě podezření na diskriminaci z důvodu pohlaví, rodičovství nebo věku se můžete obrátit např. na bezplatnou právní poradnu Gender Studies, která se věnuje i otázkám v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou a návratům na pracovní trh.