Smutek a poslední tuna hnědého uhlí v Česku: Horník Ludvík fáral 37 let

„Od roku 1979 jsem fáral, je to smutné,“ hlesl horník, když se díval na kolegy, kteří ze šachty „slavnostně“ vyvezli poslední tunu uhlí. On a dalších více než 300 jeho kolegů teď bude s napětím čekat, co bude dál. Část horníků přejde na sousední povrchový lom ČSA. 

Průměrný věk zaměstnanců je podle mluvčí firmy Gabriely Sáričkové Benešové 45 let a jejich průměrná mzda je 26 306 korun.

„Beru jako velikánskou výhru, že jsme je nemuseli propouštět a že jsme pro ně našli nějakou práci,“ řekl novinářům Jan Dienstl, spolumajitel společnosti Severní energetická, která oba doly provozuje. Co bude s ostatními, to bude předmětem jednání mezi těžařem, odbory a ministerstvem práce.

Jáma kousek mezi Mostem a Horním Jiřetínem se začala hloubit v roce 1888. Uzavřením dolu Centrum končí éra hlubinného hnědouhelného dobývání v Čechách. Technika se nyní stěhuje do lomu ČSA. Co bude s šachtou, není podle Dienstla zatím zcela jasné. „Určitě by byla škoda to zasypat a zavřít, je to velmi cenné důlní dílo, které umožňuje hlubinnou metodou dojít k ložisku, které se nachází za územně ekologickými limity,“ uvedl Dienstl.

Předtím uzavřel těžař v roce 2003 na Mostecku důl Kohinoor, kde pracovalo 900 havířů. Dnešnímu vyvezení poslední tuny uhlí přihlíželo na 500 lidí. „Pracoval jsem tu 19 let a mrzí mě, že to končí. Byla to specifická práce. Naštěstí jdu na ČSA a řada kamarádů taky,“ uvedl havíř Jiří Čapek.

Důl Paskov má letos ukončit těžbu: Horníkum konec oznámil Horník!

Největší slávu zažívala severočeská hnědouhelná pánev od poloviny minulého století. V roce 1950 bylo v revíru vytěženo 20 milionů tun hnědého uhlí a v polovině 80. let těžba vrcholila na téměř 75 milionech tun za rok. Masové těžbě uhlí padly za oběť desítky vesnic a měst.

Útlum těžkého průmyslu se v 90. letech na severu Čech projevil výrazným růstem nezaměstnanosti, havíři patřili mezi nejpostiženější skupinu obyvatel. Restrukturalizace hnědouhelného průmyslu zasáhla přes 16 000 horníků.