22°C
Osmičlennou rodinu iráckých křesťanů, kteří byli do České republiky přesídleni v rámci projektu Nadačního fondu Generace 21, vede k návratu do Iráku touha nejstaršího člena rodiny umřít ve své vlasti.
„Je to muž, kterému je přes šedesát let, a v letadle při cestě do Prahy mu nejspíš klesl tlak a udělalo se mu zle. Od té doby je přesvědčený, že tady jen chřadne. Chce se vrátit do Iráku, aby mohl zemřít ve své vlasti,“ uvedl pro Blesk.cz předseda Nadačního fondu Generace 21 Jan Talafant s tím, že kvůli pevným rodinným vazbám budou muset odjet kromě manželky i jeho dvě dcery s celou svou rodinou.
Důvody k návratu do vlasti 25 křesťanských uprchlíků, kteří jsou momentálně umístěni v rekreačním areálu Okrouhlík u Jihlavy, už tak jasné nejsou. „Někteří iráčtí křesťané z Okrouhlíku u Jihlavy vyjádřili nespokojenost se svou budoucností. I přes intenzivní dialog důvody skutečně neznáme a vlastně ani nevíme, jak si svou budoucnost představují,“ uvedl mluvčí Generace 21 Martin Frýdl ve čtvrtečním tiskovém prohlášení nadačního fondu.
Podle informací Blesk.cz přímo z místa za tím může stát stesk Iráčanů po vlasti nebo odvysílaná reportáž, kde si jeden z nich měl údajně stěžovat na poskytnuté bydlení. „Podle nich si na ně od té doby obyvatelé Jihlavy ukazují jako na ty nevděčné uprchlíky, kterým je české bydlení málo,“ uvedl muž pracující se skupinou uprchlíků v Okrouhlíku, který ale nechtěl být jmenován. Další příčinnou může být také těžké vyrovnávání se s prožitými hrůzami z vlasti.
Po euforii přichází u cizinců deprese
Každý cizinec při integraci prochází podle odborníků čtyřmi fázemi. První z nich je adaptace, během které si zvyká na nové podnebí, jídlo a třeba i na vůni lidí.
Druhé se pak říká akulturace. Ta obvykle začíná fází „honeymoon neboli líbánky“ a vyznačuje se radostí až euforií z nového prostředí, kultury a překonání strastí, které cizince potkaly. „Pak nastává ale takzvaný kulturní stres nebo šok, kdy je přemíra nových věcí unavuje, jejich reakce jsou většinou špatné, musí investovat do nových vztahů a je to velice depresivní fáze,“ vysvětluje sociální pracovnice a zakládající členka sdružení Žebřík Lenka Malíčková.
Tato část se může projevovat nejen úzkostí, ale také bolestí hlavy, žaludku, nechutenstvím nebo naopak přejídáním. Jak dlouho trvá, záleží na osobnosti člověka. Děti, teenageři a mladí lidé se se vším dokážou vyrovnat mnohem rychleji, pro starší lidi je to ale velice obtížné.
Poté přichází určité zvolnění, kdy začíná cizinec chápat určité vzorce chování, umí jazyk a celkově se s prostředím sžívá a začíná pracovat. „Co je ale typické pro tuto skupinu uprchlíků, je takzvaný posttraumatický syndrom. U lidí z válečných oblastí je to často dlouhodobý problém,“ upřesňuje sociální pracovnice.
Pro jednoho uprchlíka musel nadační fond sehnat profesionální pomoc
U irácké kultury je problémem i to, že se nikdo nemůže svěřit se svými traumaty. Například s tím, že se stal obětí sexuálního útoku. Ženy i muži to berou jako velikou hanbu, kterou nepřiznají, a tím pádem je toto trauma neustále pronásleduje. Dalším projevem mohou být i záškuby při jakémkoliv hluku nebo pomočování dětí.
Nadační fond už pro jednoho člena uprchlické skupiny v Okrouhlíku musel sehnat pomoc psychologa. „Ten dotyčný začal tvrdit, že nechal svého příbuzného v Iráku, přestože víme, že ho před velice dlouhou dobou unesli bojovníci ISIS a s největší pravděpodobností ho zabili. Do této, dá se říct, imaginární osoby pak začal promítat své vlastní pocity a strachy,“ míní Talafant.
Ministr vnitra pozastavil další příjezd křesťanských uprchlíků
Kvůli dopisu, ve kterém 25 křesťanských uprchlíků požádalo o navrácení svých pasů, ministr vnitra Milan Chovanec v pátek dočasně pozastavil projekt na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku. Při návštěvě Ostravy řekl, že cizinci chtějí opustit Českou republiku a dostat se do jiné evropské země. Hovořil například o Německu či Švédsku. V případě navrácení pasů budou muset do 7 dnů uprchlíci opustit území České republiky.
