Doktor z hor je jen seriál, říká komora o dotacích pro lékaře v zapadlých vsích
Praktičtí a dětští lékaři by nově mohli dostat až půl milionu na zařízení své ordinace například na vesnicích. Pomocnou ruku by v tomto případě měly podat i obce. Podle České lékařské komory je to krok správným směrem, jenže problém vidí v tom, že právě praktici nejsou jednou z nejstarších profesních skupin a pro mladé lékaře je lákavější kolegialita v nemocnici než samota malého města.
Praktičtí a dětští lékaři si budou moci zažádat dohromady až o půl milionu korun na pomoc při otevření nové ordinace v odlehlých regionech. „Peníze bude lékař moci použít na mzdu pro sestřičku nebo na nákup základního přístrojového vybavení,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček s tím, že i české obce jsou připraveny podat lékařům pomocnou ruku. „My jako starostové se také budeme snažit vyjít vstříc – poskytnutím prostor či jiných prostředků, někde v horských oblastech lékaři potřebují dokonce čtyřkolku nebo zimní gumy. Spojenými silami bychom tento problém mohli velmi zdárně řešit,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
I Česká komora lékařů vnímá tuto dotaci jako krok správným směrem. „Ve světě je obvyklé, že tato místa jsou nějakým způsobem zvýhodňována,“ uvedl pro Blesk.cz její mluvčí Michal Sojka. Navíc za tyto služby mají připlácet i pojišťovny. „Když je něčeho nedostatek a není o to zájem, tak se zvyšuje cena,“ míní Sojka.
Na druhou stranu ale uvádí, že by se mělo zamezit i odchodu lékařů z větších oborů za hranice, které způsobuje větší počet volných míst v nemocnicích. „V tom začátku může být pro lékaře několik let zajímavější práce v nemocnici než to, že se jakoby vydá do samoty. Práce v nemocnici je často týmová, je tam více lidí a větší spolupráce, zatímco na malém městě je ten lékař v podstatě sám se svou sestřičkou a je potřeba na to mít určitou náturu,“ uvedl mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.
Praktičtí lékaři jsou nejstarší profesní skupinou
Momentálně se podle něj nadá předvídat, jaký účinek tato dotace bude mít. „To ukáže až praxe. Nikdo neví, jestli ta finanční částka bude nebo nebude stačit. Zatím s tím žádná zkušenost není,“ vysvětluje Sojka. Za co, jí utratí, bude záležet na něm. „Může si za to vybavit ordinaci a nakoupit si z toho například nábytek, stojany na kartotéku, nebo pokud to bude nějaká odlehlejší oblast a bude lékař potřebovat za pacienty dojíždět, může si za ní koupit auto,“ upřesnil Sojka.
Praktičtí lékaři jsou podle něj vůbec nejstarší profesní skupinou. „Praktičtí lékaři stárnou, odcházejí do důchodu. Do teď nebyl o tento obor takový zájem, jaký by byl potřeba,“ míní Sojka s tím, že mladí lékaři pak spíše hledají uplatnění v nemocnicích, než ve vesnicích. „A tím, že tam není žádné větší spojení s nějakou větší klinickou základnou s nějakým oddělením v nemocnici, tak ten obor není tak úplně atraktivní v posledních letech,“ upřesňuje Sojka.
Přitom je to ale velice důležitý obor, bez kterého se medicína neobejde. „Pokud není ten člověk přímo z toho místa nebo nemá k nějakému malému městečku vztah, tak logicky ti lékaři budou chtít jít raději do nějakého většího města. Ono Doktor z hor je sice krásný seriál, ale je to jen seriál. Ta pravděpodobnost, že tam půjde skutečně někdo pracovat, je skutečně velice malá," myslí si Sojka.
Nedostatek lékařů trápí i nemocnice
Nedostatek lékařů a sester přitom začínají řešit už i nemocnice. I v tomto případě by praktikové mohli sehrát důležitou roli. Právě oni by totiž mohli dorovnat chybějící personál tím, že by častěji chodili sloužit na pohotovost. „U praktických lékařů je ochota podílet se na zajištění lékařské služby první pomoci naprosto minimální. A nemáme jim to za zlé, často je to kvůli jejich průměrnému věku,“ potvrdil Hospodářským novinám ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.
Podle statistik z roku 2013 je skoro 55 % praktických lékařů nad 55 let. Není se proto čemu divit, že například osmašedesátiletý lékař odmítne sloužit na pohotovosti proto, že má co dělat se svou praxí natož aby sloužil ještě po nocích. Podle předsedy Mladých praktiků Norberta Krále jsou začínající praktici na pohotovostech velice aktivní. „Slouží na internách po celé republice, nebo dokonce jezdí se záchrankou,“ popisuje.
Problém může být i v odbornosti. Podle ředitelky Blanenské nemocnice Vladimíry Danhelkové se na pohotovosti lékaři setkávají s obrovskou plejádou diagnóz. V nemocnicích si tak mohou zvýšit odbornost a dostat se k zákrokům, které by ve svých praxích běžně neprováděli. „Někteří vnímají, že české zdravotnictví má problém, a chtějí pomoci,“ dodává Danhelková. Kvůli této nepříznivé situaci ředitelé nemocnic volají například po penězích na platy nebo zjednodušení vzdělávacího systému nejen pro lékaře, ale také pro sestry.
Nebojte se, budou vás léčit doktoři z řad imigrantů.