Čeští řidiči „plavou“ v první pomoci. Neznají ani tísňové linky, zjistil průzkum
Pocit bezmoci, strach a obavy z případného postihu. To jsou nejčastější důvody, proč lidé nechtějí poskytnout první pomoc zraněným. Podle evropského průzkumu ví jen necelá pětina řidičů, jak správně pomoci. Podle českého šetření má potřebné znalosti pouze jedenáct procent řidičů. Právě včasné zavolání pomoci přitom může zachránit lidský život.
Podle celoevropských dat si s první pomocí poradí jen 18 procent řidičů. „Podle průzkumu v České republice, který dělalo Centrum dopravního výzkumu, je to každý devátý řidič. Takže asi 11 procent řidičů mělo alespoň základní potřebné znalosti,“ uvedl pro Blesk.cz dopravní expert z Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský.
Velký problém je i v tom, že řidiči si nepamatují tři základní čísla tísňových linek. „Jedenáct procent evropských řidičů vůbec nevím, kam mají zavolat, takže jsou naprosto bezradní,“ upřesňuje.
Linky 112 versus 155
Dobrou volbou může být linka 112. Je to číslo, na které se člověk dovolá skoro ve všech zemích Evropy. Výhodou je, že se člověk domluví pomocí hlavních světových jazyků. „Třeba ve Finsku v případu nouze by se člověk nedomluvil, ale na 112 anglicky určitě ano,“ míní Budský. Nevýhodou linky ale podle něj je, že se lidé nedovolají zkušenému zdravotníkovi.
Expert proto radí volat raději 155, kde jsou operátoři s bohatou zdravotnickou a záchranářskou praxí. „Oni vám přesně řeknou ty důležité kroky. To znamená, co máte zkontrolovat, jak člověku pomoci a také vás uklidní. Takže já bych doporučoval v České republice 155,“ míní Budský.
Většina lidí se bojí, že zraněnému ještě víc ublíží
Klíčovou roli tak sehrávají i emoce a pocit nedostatečných schopností pomoci. Rovněž se bojí, že se stanou součástí policejního vyšetřování nehody. Svou roli sehrává také strach z možného nakažení či obavy z případného postihu, pokud bude jejich konání vyhodnoceno jako neúčinné či dokonce škodlivé.
Jeden z hlavních důvodů, proč lidé nepodají první pomoc, je podle odborníků to, že si nebudou vědět rady a zraněnému ještě více ublíží. „Za první pomoc se dá považovat i to, že tu nehodu člověk oznámí. Nikdo nikoho nemůže nutit, aby třeba na někoho sahal,“ uvádí Budský.
Důležité jsou i informace, které člověk na lince záchranné služby uvede. Kromě místa, kde se nehoda stala, by neměl zapomenout ani na počet zraněných. „Volající by měl i upozornit na to, že bude například potřeba technická pomoc v případech, kdy jsou lidé zaklínění ve vozidlech a není k nim přístup,“ varuje Budský.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.