Velký test medů: Jak vybrat kvalitní med?
Jak kvalitní medy opravdu jsou, prozradí až podrobná laboratorní analýza. Jenže tu si běžný spotřebitel neudělá. Na co tedy spoléhat? Buď na medy kupované přímo od ověřeného včelaře, nebo na značku »Med jak má být«, což je projekt Výzkumného ústavu včelařského (VÚVč).
Včelař zašle vybrané šarže svého medu do laboratoře VÚVč k podrobné analýze, a to nejen laboratorní, která obsahuje více parametrů, než předepisuje legislativa, ale i senzorické. Pokud je med kvalitní, laboratoř zašle včelaři limitovaný počet unikátně číslovaných pečetí určených na sklenice s medem analyzované šarže. Protokol o rozboru si mohou podle čísla pečeti najít i běžní spotřebitelé, a to na internetových stránkách www.medjakmabyt. cz.
Často falšovaný med
Med je u nás jedním z nejvíce falšovaných výrobků. „V loňském roce nevyhovělo požadavkům právních předpisů celkem 67 % vzorků odebraných k analýze, dlouhodobě nevyhovuje při analýzách minimálně 40 % vzorků,“ uvádí Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Medy výrobci nejčastěji falšují například přidáváním sirupů nebo cukrů, které v medu nemají co dělat, barviv, kterými přibarvují světlé medy, nebo nešetrným zahříváním medu.
Zkrystalizovaný med není starý
Krystalizace je přirozená vlastnost medu a nijak tím neztrácí na kvalitě. Stav ani rychlost krystalizace tedy nijak nevypovídají o pravosti nebo kvalitě medu, ani o jeho stáří. Pokud med šetrně zahřejete, můžete jej zase ztekutit. Buď vodní lázní, nebo zabalením sklenice medu a položením na topení.
Přiměřeně, přiměřeně
Mixování medů různé kvality tak, aby se vyhovělo všem požadovaným parametrům, je běžnou praxí velkých firem. Mícháním medů dohánějí parametr z jednoho medu parametrem z druhého medu – například obsah vody – tak, aby vyhověly legislativě. „Velký výkupce si pak může kvalitním medem, který má obsah vody např. 16 %, pomáhat, když má jiný s vyšším obsahem vody, který by požadavkům nevyhověl. Výsledkem je, že jejich smícháním pak dané limity splňuje,” říká Dalibor Titěra.
Může být med jedovatý?
Některé jedovaté rostliny mají i jedovatý nektar, ale v České republice ani v Evropě nerostou. Domorodci z dalekých zemí je ale znají a některým jedovatým medům se vyhýbají, jiné používají jako narkotika.
Med do mikrovlnky nepatří
Dávka energie, kterou vydá mikrovlnná trouba, je velká a zahřívání není rovnoměrné. Med se může místy přehřát a poškodit.
Květové medy
Včely je produkují z nektaru květů rostlin. Je to taková sladká odměna rostlin hmyzím opylovačům.
Medovicové medy
Vznikají z medovice, což je tekutina, která má stejný původ jako nektar, ale rostlina ji na povrch neumí sama vyloučit. Ale umí to některý hmyz, nejčastěji mšice, které nabodávají jehlice a listy stromů a přebytečné sladké šťávy vylučují na povrch rostlin ve formě kapiček medovice.
Lesní může a nemusí být medovicový
Zdrojem medu je buď nektar (medy květové), nebo medovice (medy medovicové), anebo jejich kombinace (medy smíšené). Na etiketách se často objevuje i pojem »med lesní«. Lidé často ztotožňují pojem med lesní s medem medovicovým. Ale v lese sbírají včely jak nektar (například z maliníku), tak medovici.
Cena medu jako kilo másla
Může se zdát, že současné ceny medu jsou u včelařů přemrštěné, zatímco v obchodech jsou levné. Podezřele nízké ceny medu ale mohou svědčit i o nižší kvalitě medu. Levné medy jsou většinou z dovozu, kde mohou být vysoké výnosy a nízké náklady. U kvalitního medu platí, že kilogram stojí zpravidla tolik co kilo másla.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.