Za školy „pouze pro Romy“ znovu kárá Česko Rada Evropy. Uznává ale pokrok

13. 10. 2015
12:40

České republice se stále nedaří vymýtit trestuhodnou segregaci romských dětí ve školách a stále existuje řada vzdělávacích institucí „pouze pro Romy“, kde se učí podle redukovaných osnov. S touto kritikou přišla v pravidelné zprávě Rada Evropy. Autoři dokumentu ale zároveň uznávají, že Česko v oblasti boje s rasismem dosáhlo určitého pokroku.

Rada Evropy například chválí přijetí zákona proti diskriminaci nebo to, že se úřadům daří bojovat s extremisty.

„Existují sice pozitivní vývojové trendy, například přijetí antidiskriminačních zákonů a strategií, obavy však přetrvávají, mimo jiné kvůli nedostatku pravomocí veřejného ochránce práv pro účinné potírání rasové diskriminace a pro řešení přetrvávajícího problému segregace romských dětí ve vzdělávání a v přístupu k bydlení,“ uvedl Christian Ahlund, jenž předsedá Evropské komisi proti rasismu a netoleranci (ECRI), která jako orgán Rady Evropy zprávu vypracovala.

Policisté netrestají podněcování k nenávisti

ECRI konstatuje, že i v projevech politiků se stále objevují protiromské výroky a že v poslední době přibývá nenávistných výroků na adresu přistěhovalců a muslimů. Podle komise policie často rezignuje na svoje povinnosti a vůči mluvčím, kteří podněcují k nenávisti vůči národu, rase či etnické skupině často ani nezahájí trestní stíhání.

Zpráva, která zkoumá situaci v ČR za posledních pět let od roku 2009, se zmiňuje se znepokojením i o množství protiromských demonstrací, které v roce 2013 zorganizovaly extremistické pravicové skupiny. Romové podle Rady Evropy trpí předsudky i na pracovním trhu a kvůli etnickému původu mají ztížený přístup k získání bydlení.

Praktické školy vadí

Velký prostor zástupci Rady Evropy věnují školství, což je podle nich oblast, kde se českým úřadům nedaří diskriminaci zejména romských žáků vymýtit. „ECRI vyjadřuje obavy, že stále existuje řada škol ‚pouze pro Romy‘, kde je vzdělání poskytováno podle redukovaných osnov a na nižší kvalitativní úrovni. Navíc nebyly stanoveny žádné konkrétní a měřitelné cíle pro převádění romských dětí z praktických na běžné školy a nic takového se v praxi ani neděje,“ píše se ve zprávě.

Ministerstvo školství počítá se zrušením redukovaných osnov pro lehce mentálně postižené žáky, o nichž je v dokumentu řeč. Některé prvky z nich budou převedeny do běžného programu pro ZŠ. Děti, které to vzhledem ke svému handicapu budou potřebovat, se od 1. září 2016 budou vzdělávat podle individuálních plánů zohledňujících jejich možnosti. Neznamená to ale, že by měly být zrušeny takzvané základní školy praktické, tato podpora jim může být poskytována i tam.

Komise dala Česku sérii doporučení, jejichž plnění v příštích letech vyhodnotí. Naléhá mimo jiné na zavedení přinejmenším jednoho povinného roku bezplatné předškolní výchovy pro všechny děti před nástupem do základní školy.

Opatření by mělo pomoci zejména romským žákům, protože podle statistik navštěvuje v ČR předškolní zařízení méně než 30 procent romských dětí (ve srovnání s 80 procenty neromské populace). Zavedení povinného posledního roku školky se v ČR připravuje na září 2017. Počítá s tím návrh novely školského zákona, který před třemi týdny schválila vláda.

Dělejte něco s vepřínem v Letech, vzkazuje Rada Evropy

Vláda by podle ECRI také měla urychleně připravit zákon o sociálním bydlení, který by zamezil existenci ubytoven, kde se nabízí podřadné bydlení za vysoké sumy. Přijatelné řešení by se mělo co nejdříve najít i ohledně někdejšího areálu koncentračního tábora pro Romy v Letech na Písecku, kde stále funguje vepřín.

Letošní dokument, který je pátou zprávou o rasové situaci v ČR od pádu železné opony, byl vypracován loni na podzim. Zveřejněn byl až nyní po náročném schvalovacím procesu v rámci RE, který zakončilo jeho odsouhlasení ministerskou radou tohoto orgánu.

Podívejte se na romský Pochod hrdosti:

1080p 720p 360p
Další videa